Jedny z nejvýznamnějších archeologických nálezů z území České republiky, které jsou dlouhodobě uloženy v několika muzeích, uvidí lidé najednou v Praze. Mohou si tak v Nové budově Národního muzea prohlédnout hlavu Kelta ze Mšeckých Žehrovic, Věstonickou venuši a meteority, které dopadly poblíž Opavy. Putovní výstava, která se již konala v Opavě a bude pokračovat do Brna, připomíná 200 let existence tří zemských muzeí.
Za ozbrojeného doprovodu z Opavy přijely přísně střežené památky do Prahy. Vedení všech tří muzeí dohlíželo na kufříky, ve kterých byly pečlivě zabaleny exponáty, které patří k nejcennějším pokladům českých sbírek. Pojištění je podle zástupců Národního muzea vyčísleno na desítky milionů korun, ale skutečnou hodnotu artefaktů spočítat nelze. Proto byly speciálně pro výstavu pořízené trezorové vitríny z neprůstřelného, téměř pět centimetrů silného skla.
Výstava v Národním muzeu potrvá do 27. srpna a ředitel muzea Michal Lukeš zve k její návštěvě s tím, že "tyto tři hvězdy muzejního nebe nejbližších 100 let již návštěvníci společně nespatří". Věstonická venuše sice byla vystavena loni v Londýně, Moravské zemské muzeum souhlasilo s její expozicí i rok poté, ale podle ředitele muzea Martina Reissnera je to na dlouhou dobu naposled. "Je velmi křehká, sestává ze dvou kusů, a proto není možné ji instalovat do stojánku a ani opakovaně s ní manipulovat. Soška je zde vystavená v otevřené etui, která pro ni byla vyrobena již krátce po vyzvednutí," řekl Reissner.
Často se nevystavuje ani socha hlavy Kelta, byť je kamenná. "Je ale také složená z fragmentů, které byly k sobě po nálezu v 50. letech slepeny, navíc je z opuky, což je spíše křehčí kámen a ani běžně není ve stálé expozici, ale přechovává se v depozitáři," uvedl kurátor Národního muzea Daniel Bursák.
Slezské zemské muzeum, Moravské zemské muzeum a Národní muzeum oslaví 200. výročí během pěti let, nejstarší je muzeum v Opavě, které si kulaté výročí připomíná letos. Význam, tradici a historii českého muzejnictví proto všechny tři instituce společně připomínají projektem Strážci paměti. Jeho hlavním letošním bodem je právě putovní výstava tří jedinečných předmětů, které jen vzácně opouštějí depozitáře, na jednom místě.
Slezské muzeum opatruje největší z kylešovických meteoritů, které byly objeveny v roce 1925 při těžbě hlíny. Ve starší době kamenné je lidé používali jako obklady ohniště. Slavná soška z Věstonic je chloubou Moravského zemského muzea, objevena byla také v roce 1925 a stará je údajně až 29 000 let. Patří celosvětově k nejstarším ukázkám umělecké tvorby svého druhu. Národní muzeum do výstavy doplnilo hlavu Kelta ze Mšeckých Žehrovic, kamennou plastiku vytvořenou před více než 2000 lety. Opuková plastika patří ke stěžejním památkám keltské Evropy.
