Plnou parou vpřed

Ač v Praze rozená a Vltavou křtěná, jsem loni poprvé projížděla Prahou po vodě a byl to opravdový zážitek, doporučuji.

...a já jsem dnes (vlastně již včera) konečně - ale přec - jako každým rokem absolvovala okružní plavbu parníčkem po našem Mácháči a také jsem si to náramně užívala.

Výlet parníčkem po Vltavě v Praze do Troje taky byl super.

Vody se spíš bojím, ale několik plaveb jsem absolvovala. V lednickém areálu, na brněnské přehradě, na Bodamském jezeře - v bouři, za hrozné mlhy na Baltu, po klidné hladině jezera Rica pod Kavkazem, přesto jsem se tam bála nejvíc, na trajektu k Malému Lošijnu. na výletní lodi na Jadranu k ostrovu Pag, to jsem si nejvíc užívala. A několikrát po Vltavě v Praze. Když jsem si přečetla článek, trochu jsem "záviděla" tu možnost a začala jsem přemýšlet, jestli jsem někdy byla na vodě. Sama jsem překvapená kolikrát! A to se opravdu vody bojím. Děkuji ti, Zuzko, žes mi to svým pěkným zážitkem připomněla.

Já byla s voučaty na parníku na brněnské přehradě a taky se bylo na co dívat.Je fakt,že pohled z lodě na břeh je moc hezký,takový zvláštní,uklidňující.Modrá obloha,lesklá hladina vody a zelené břehy-nádhera. Třeba se nám všem podaří příští rok plavbu zopakovat.

Děkuji za připomenutí hezké plavby.Já byla s vnoučatama na lodi v Poděbradech.Mohu potvrdit,že z ,,vody"je pohled na břehy a okolí moc hezký a zajímavý.

Plavba lodí otevře zase jiné pohledy na pobřeží a mít loď jen pro sebe je jen umocní. Vaše pěkná hodinka na Vltavě mě připomněla moji pěknou hodinku na Máchově jezeře. Děkuji.