Juraj Herz: mistr filmových
temnot a drsných podobenství

Juraj Herz: mistr filmových
temnot a drsných podobenství

4. 9. 2014

Jeho filmy zneklidňují, fascinují a děsí. Režisérský samouk Juraj Herz má v sobě cosi temného. Jako židovský kluk prošel koncentračním táborem. Hrůzu má prý rád a léta si s ní pohrává ve svých filmech. Jeden režim ho chtěl zlikvidovat, druhý zakazoval jeho filmy. A on "točil se skřípěním zubů". Na prahu osmdesátin, které slaví ve čtvrtek 4. září, stále pracuje. 

„Při životě mě udržují moje bývalé ženy a moje současná,“ uvedl Herz letos v dubnu v Plzni, kde předsedal porotě hraných a animovaných filmů festivalu Finále. Nyní se prý chystá natočit thriller a drsnější pohádku – jeho typické žánry. 

Výtečný spalovač mrtvol

Jeho filmy se řadí k české nové vlně a koření je specifický humor a erotika. Herzův smysl pro bizarnost, perverzi a fantaskní vidění došel svého vrcholu ve Spalovači mrtvol (1968). Toto podobenství o eleganci lidské zrůdnosti a síle ideologie vystihuje morbidní atmosféru předlohy Ladislava Fukse: „Každý týden, dva roky jsem se s Fuksem setkával v kavárně Slavia. Úplně jsem se dostal do područí jeho myšlení, byl to zvláštní člověk, jemně řečeno.“ Léta zakázaný snímek pravidelně figuruje v anketách nejlepších českých filmů. 

Herz sám byl v šedesátých letech 20. století filmovým outsiderem. Na FAMU ho nepřijali, protože předtím vystudoval uměleckou průmyslovku v Bratislavě a loutkářskou fakultu DAMU. A slavná generace FAMU – Chytilová, Menzel, Němec – s ním zpočátku nechtěla nic mít. Natočil sice jednu povídku do jejich projektu hrabalovské adaptace Perliček na dně s názvem Sběrné surovosti, z konečné verze byl však snímek vyřazen a promítal se zvlášť. 

I pohádka může být horor

V děsivých příbězích si prý Herz libuje od dětství (narozen 4. září 1934 v Kežmaroku): „Jako dítě jsem se dostal k německým pohádkám bratří Hauffů. To byly skutečné horory. Usekané ruce, nohy...“ Sám natočil dvě pohádky: Panna a netvor a Deváté srdce: „Děti z nich s křikem utíkaly, ale na hororových festivalech měly úspěch.“ 

Lásku k filmu v něm vzbudil otec lékárník, vášnivý fotoamatér a majitel malé kamery, kterou syna natáčel. V Kežmaroku bylo jediné kino a Herzovi do něj chodili na všechny filmy. Filmovému řemeslu se později v Praze učil od režisérů Zbyňka Brynycha a Jána Kadára: „Brynych mi nabídl roli ve filmu a pak i místo asistenta režie.“ To bylo v roce 1961 po jeho působení v roli herce a režiséra v pražském divadle Semafor. 

Později chtěl natočit i další adaptace Fuksových knih, ale taky Nadsamce podle Alfreda Jarryho: „Po Spalovači se mi chtělo jít tímto směrem, všechno mi zakázali. S nechutí jsem šel do Petrolejových lamp a ještě větší nechutí do Morgiany.“ 

V 70. letech překvapil silným snímkem o manželské dvojici, která se musí vyrovnat s tragickou událostí – Den pro mou lásku. A první česky sci-fi horor o autu poháněném lidskou krví s názvem Upír z Feratu je taky z jeho dílny. Jakož i bizarní snímek Straka v hrsti s hudbou Pražského výběru. 

Inspirace pro Spielbegra

Z prostředí Ravensbrücku, kterým sám prošel, natočil v 80. letech drama Zastihla mě noc o osudu komunistky Jožky Jabůrkové. Z něj později okopíroval Steven Spielberg jednu scénu do Schindlerova seznamu. 

V roce 1987 odešel Herz po zákazu Straky v hrsti do Německa točit pro televizi. Dnes žije opět v Česku, točí filmy a v pauzách mezi natáčením režíruje divadelní hry. 

Juraj Herz pochází z židovské rodiny, byl pokřtěn a dnes je ateista. Dřív míval velkou fobii z obvazů. Nemá rád přírodu a vodu. Má rád počítače a internet a na webu nakupuje filmy a vzácná vína. 

Pozornost nedávno vzbudilo jeho drama Habermannův mlýn o tom, jak se "bezprostředně po válce sprostě vraždili Němci, protože německé rodiny měly majetek a také věděly, kteří Češi udávali". Vypráví o osudu mlynáře Habermanna, který i když pomáhal Čechům, byl jimi v poválečné vřavě zavražděn. Film měl premiéru v roce 2010 a získal pět nominací na filmovou cenu Český lev. 

Zatím posledním jeho dokončeným dílem je filmový projekt Slovensko 2.0, který tvoří deset desetiminutových filmů různých žánrů od slovenských filmařů.

režiséři
Autor: Redakce
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Vladka Steinová
Dobrý den, viděla jsem jako zapálený filmolog všechny filmy p.Herze, myslím, že to je geniální režisér.Přeji mu k životnímu jubileu hodně zdraví a další tvůrčí nápady.Spalovače mrtvol jsme nejdříve četla, pak viděla.Za jeden z nejlepších filmů od p.Herze já považuji film z r. 1971 Petrolejové lampy, ve vynikajícím hereckém podání Ivy Janžurové a Petra Čepka. Vše ještě podtrženo nádhernou hudbou.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?