Můj nejkrásnější podzim:
Malý uzlíček jménem Šimon

Můj nejkrásnější podzim:
Malý uzlíček jménem Šimon

20. 9. 2014

V mém poměrně již dlouhém životě bylo několik krásných podzimů. Ale ten nejkrásnější se váže k září a říjnu roku 1997.

Moje dcera tehdy čekala svého prvního potomka, moje první vnoučátko. Přestože celá gravidita probíhala dobře a normálně, dva měsíce před porodem se objevily závažné problémy, které se musely řešit hospitalizací a péčí v porodnici v Praze-Podolí.

A tak na počátku září nastoupila dcera do porodnice v Podolí a já ji denně po skončení práce navštěvovala a povzbuzovala. Stav se výrazeně lepšil a porod stanovili na 28. října.

17. října dopoledne však zavolal náš porodník, ať přijedeme, že musí neprodleně vyvolat porod, aby dítě bylo už raději v postýlce, neb opět nastaly komplikace. Všichni jsme se do Podolí sjeli a čekali na zázrak. Co vše se člověku honí hlavou, co vše člověka napadá? I když nás průběžně informovali, nebylo zdaleka vyhráno. Čekali jsme 13 hodin, když ve 22.30 večer se otevřely dveře porodního sálu a ukázali nám malý uzlíček - vnuka Šimona.

Když přišel na svět neplakal, vážil málo, byl podchlazený, ale zdravý. O své přežití bojoval se svou maminkou velmi statečně. Vzala jsem ho do náruče, potevřel jedno očko a já vím, jsem o tom dodnes přesvědčená, že se na mě usmál. Byla to kouzelná podzimní noc, na kterou nikdy  nezapomenu. Ten malý človíček ve mně vzbudil tolik lásky, tolik důvěry a naděje. Byla to krásná čarovná noc a nejkrásnější podzim v mém životě. Tehdy jsem pochopila, jakou sílu a moc má láska, láska babičky k vnukovi, která trvá dodnes. K ránu jsme šťastni odcházeli z Podolí, dýchali jsme čerstvý vzduch od Vltavy a poslouchali cvrlikání ptáků, kteří si spěšně vyprávěli své denní příběhy.

I já jsem vám všem převyprávěla příběh mého nejkrásnějšího podzimu.

Za necelý měsíc,17. října tomu malému "uzlíčku" bude 17 let, měří 185 cm a studuje. A za těch 17 let jsem s ním prožila krásné, nezapomenutelné i vážné chvíle, tak, jak je přináší život sám.

 

Můj nejkrásnější podzim - to je téma, které vyhlásila redakce na poslední dva zářiové týdny. Jaký byl váš nejkrásnější podzim, na co rádi vzpomínáte či na jaký podzim nezapomenete a proč? Napište svůj příběh, ten nejzajímavější oceníme dárkem od Avonu.
Můj nejkrásnější podzim
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Magdalena Klosová
Paní V.Novakova,prosím,važte slova.nelíbí se mi,jak se do mě na chatu"veřejně obouváte.Chat navštěvuji jen občas a většinou nereaguji.Jestliže po té,co se tam objevím ve 2 dnech po 2 řádcích,nikoho neurážím,ani nezatracuji,jen se snažím odlehčit nastálou situaci,a Vy s plným nasazením řeknete,že"Chat OVLÁDLI"stále stejní lidé,v čele s p.V.,které ZDATNĚ sekunduje MM.Klosová",tak se mě to dotýká. Jsem na I60 ráda,dělám vše pro to,aby tady byli rádi se mnou i ostatní a Vy se do mě nenavážejte.Je to už podruhé za mou existenci zde.Jen připomínám poprvé k rozhovoru s redakcí.nemusíme na sebe nadále reagovat.Je to smutné.
Vladka Steinová
Dobrý den, děkuji VŠEM za hřejivá slova, rovněž přeji VŠEM hodně radosti, málo smutku a pohodu,radost s dětmi i s vnoučaty.
Olga Štolbová
Zapomněla jsem napsat, že přeju nejen Vladce, ale všem babičkám, dědečkům ale i maminkám a tatínkům mnoho štěstí a radosti ze všech dětí, nejen těch našich.
Olga Štolbová
Ta "fungl nová" miminka nám přinášejí tolik radosti a štěstí, že není nejdůležitější, jestli jsme maminky, nebo babičky. Mám dva vnuky a jednu vnučku, všem je už víc než třicet let, dávno je všechno jinak, ale stále se máme rádi a jsou pro mě nejdůležitější lidé na světě, samozřejmě včetně syna a dcery.
Lidmila Nejedlá
Krásná vzpomínka. Přeji Vám zdraví a těm 185 cm skvělý život, aby byl své babičce oporou a stálou radostí.
Vladka Steinová
Dobrý den, milé přítelkyně na "I60", moc Vám děkuji a Vám, co máte vnoučata radím, užívejte plnými doušky, dokud jsou malá, pak přijde nějaký zlom, puberta, jejich vlastní život a názory a už to není takové ..ale mně i těch 17 let, které s vnukem v říjnu oslavíme, hodně stálo za to! Vzpomínky nám totiž navždy zůstanou.S pozdravem všem Vla.
Alena Vávrová
Ó, jak vám rozumím! Zažila jsem něco podobného, sice na jaře, kdy se dceři po 13 letech po první holčičce a mně po 2 týdnech, co jsem pochovala manžela, narodil vymodlený chlapeček - můj první a zatím poslední vnouček. Také to nebylo bez problémů a zažila jsem hodně strachu o něj i o dceru a také nám všem přinesl hodně štěstí a radosti a tím vysvobození ze smutku. Miluji všechna svoje vnoučátka, ale vnouček byl tehdy takový andělíček seslaný z nebes.
Jana Šenbergerová
Myslím, že tu krásnou událost, kdy přišlo na svět naše první vnouče, máme v paměti jako tu nejkrásnější asi všechny. A když to nebylo úplně bez problémů, tak o to víc. Přeji hodně radosti i s velkými vnoučaty.
Eva Balúchová
Vladi,krásný příběh,hezká vzpomínka.Ať ti Šimon dělá jenom radost.
Marie Magdalena Klosová
Nádherné,milá Vladko,jste jistě skvělá babička a ta babičkovská láska je jen trochu jiný druh té partnerské.Já prohlašuji,že se se svým,teprve tříletým vnoučkem "milujeme" a myslím,že to tak je.I když nám "ty uzlíčky" vyrostou,určitě se budou ke svým babičkám rády vracet.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 46. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?