Svět módy zaznamenal nový trend, šedivé vlasy. Přibývá žen, které se ve vyšším věku záměrně nebarví. Uměle vytvořené šediny dokonce nosí i mladé modelky. Můžeme to považovat za sympatický návrat k přirozenosti, ale pozor, šedivé vlasy nejsou univerzálně slušivé.
Copak se to na přehlídkových molech v zahraničí děje? Mnohé modelky jsou tak blonďaté, až jejich platinová barva přechází do stříbrné. Pro dvacetileté a třicetileté krásky je to jen jeden z přechodných trendů, zkrátka, něco nového. Pokud se však této módě rozhodne podlehnout žena ve věku nad padesát, měla by si to dobře promyslet. Většinu dam totiž stříbrné vlasy dělají starší. Jistě, jsou tady případy, kdy je stříbrný tón značkou určité elegantní celebrity. Takovou ukázkou jsou třeba herečky Helen Mirrenová či Judi Denchová. Prvně jmenovaná se dokonce zapojila do hnutí, které ve Spojených státech bojuje proti barvení vlasů. V Spojených státech si barví vlasy devadesát pět procent žen, přitom v roce 1950 jich bylo jen sedm procent. Barva na vlasy se stala dostupnou, masově rozšířenou a tak se stalo ve většině zemí běžné, že při prvních šedinách začnou dámy kštice barvit a už s tím nikdy nepřestanou. Bojovníci za návrat k přirozenému stárnutí se ptají: Proč to děláte? Co je špatného na tom, že člověk přirozeně šediví?
Pokud bychom se chtěly držet posledních trendů, je to jasné: Nebarvit, v kurzu je návrat ke všemu přirozenému.
Šedivění
Podívejme se však na to z druhé stránky. Ne každá žena má šedivé vlasy krásné. Ten dar je dán především blondýnám a světlým typům, ale mnohé hnědovlásky mají ve vyšším věku podivnou hnědošedou barvu, která působí neupraveně a špinavě. Ale hlavně je obtížné překonat období, kdy se barva vlasů mění. Někdo zešediví za pár let, někdo má naopak do padesáti vlasy tmavé a jen mírně místy prostříbřené. A v té fázi vypadá každá žena o mnoho let starší. Je opravdu velký rozdíl mít culík z řídkých šedinami prokvetlých vlasů nebo hustou krásně stříbrnou perfektně sestříhanou hřívu, na které každý na první pohled vidí: Aha, tahle dáma má šedivé vlasy schválně. Ovšem jiné ženy se šedinami vypadají, jako unavené paní, které prostě neměly čas zajít si ke kadeřníkovi. Na tohle všechno je třeba myslet, když si položíme tu v současnosti tolik diskutovanou otázku: Barvit či nebarvit?
Ve Spojených státech před pár lety vzbudila rozruch knížka Going Grey, tedy v překladu Šedivění. Její autorka Anna Kreamerová vyzvala ženy, ať se přestanou dělat mladšími překrýváním svých šedin všemožnou chemií. "Muži se přece také nebaraví, tedy většina z nich," tvrdí. "To, že obarvené vlasy působí mladistvě, je jen naše vlastní pověra. Výrobci kosmetiky, tedy i barev na vlasy, vnutili ženám určitý model, ale nejde o nich jiného než o byznys, kterému jsme podlehly," vysvětluje ve své knize.
Americké hnutí za přirozené šedivění má zajímavé členy. Kromě známých hereček mezi ně patří například moderátorka televize ze San Franciska Dana Kingová, která se po padesátce přestala barvit a začala postupně přecházet k šedivé barvě. Měla z toho problémy v práci. Její šéfové jí naznačili, že vypadá staře a že ji v takové podobě na obrazovce nebudou chtít. Dala o tom vědět v jednom televizním pořadu a přišla jí řada podpůrných reakcí, takže její šéfové museli ze svého záměru vycouvat. Přesto se personalisté shodují, že v určitých profesích dámám přirozeně šedivé vlasy nedoporučují. Například pro umělkyni může být dlouhý šedivý cop v šedesáti vysoce zajímavá image, pro dámu pracující třeba v počítačové či reklamní firmě to prý to pravé není a vizážisté jí naopak doporučují mladistvý sestřih a barvu.
Šediny si nemůže dovolit každá žena
Nedávno v rámci jedné kadeřnické soutěže podstoupila takzvanou šedivějící proceduru známá modelka Daniela Peštová. Kráska, které je něco přes čtyřicet, si nechala své dlouhé blond vlasy nabarvit lehce do stříbrnofialova. Výsledek? Všichni přítomní se shodli, že vypadá starší a že jí mnohem více sluší její dřívější barva zlatá. A to jde o krasavici, o které si většina lidí myslí, že si může dovolit cokoli. U žen, které nepatří mezi topmodelky, je při takzvaném cíleném šedivění riziko, že to nedopadne dobře, ještě větší.
Takže, pokud teď některá dáma má chuť podlehnout trendu a říká si, jak to bude fajn, když ušetří za barvení a nebude muset každý měsíc chodit ke kadeřníkovi dobarvovat šedivějící pěšinku, měla by si takový krok dobře rozmyslet. Ostatně, jeden z nejuznávanějších českých kadeřníků Libor Šula, říká: "Nejsem zastáncem trendu šedivých vlasů. Osobně mám zkušenost, že když klientku nabarvím citlivě a vybereme odstín, který jí sluší, každá omládne o deset až patnáct let. Přirozenost je jedna věc, ale šediny si opravdu mohou dovolit jen ženy s kvalitními a udržovanými vlasy. Důležité je k nim i vhodné líčení a oblečení, jinak je výsledkem usedlá paní."
Tak co myslíte vy, barvit, či nebarvit?
