FOTO: Karel Hájek, CC BY-SA 3.0, commons.wikimedia.org

Vzpomínka na osvobození Prahy

8. 5. 2021

Bylo 5. května 1945 a já jsem byla šestiletá. Maminka se ten den rozhodla zajít na obvodní úřad, který byl pro nás na dnešním náměstí Míru v Praze, něco vyřídit. Šly jsme pěšky z Vinohrad. Často jsme chodily všude pěšky, ne jako dnes, kdy se většinou jede tramvají nebo metrem.

2. světová válka historie Můj příběh

Autor: Hana Novotná

Hodnocení:

(5.1 b. / 19 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Zuzana Pivcová 26.10.2014 18:08

Děkuji za vyprávění, obsahující i zajímavá historická fakta. Vy byste mohla fungovat jako poradkyně na Povstání pro historiky a další veřejnost, navštěvující náš Vojenský historický archiv. :-)

Milada Salajková 26.10.2014 16:10

Děkuji Vám za vzpomínky. Takto to znám z vyprávění svého otce. Také se vrátil z německých lágrů. Je mi smutno z toho, že lidstvo je nepoučitelné....

Zpět na homepage Zpět na článek

O salámu, odvaze a taky o štěstí

V tomto příběhu hraje klíčovou roli salám. A taky odvaha jedné šestnáctileté dívky. Představme další hrdiny tohoto příběhu: zámek kousek za Prahou, zvaný Dolní, jeho naprosto nesourodí obyvatelé a jedna zahradnice. A ještě doba, kdy se příběh odehrál - druhá světová válka.

Zuzana Zajícová

15. březen 1939. Vzpomeňme smutného období

Toho dne zahájila německá vojska okupaci zbytku Československa a začalo jedno z nejtemnějších období našich dějin. Vždyť podle německých plánů bychom tu dnes už nebyli.

Jaromír Šiša

Vlasta (82 let): Říkají mi sluníčko a já lituju, že jsem nebyla sobecká

Vždy jsem měla jasno, že až mi dojdou síly a přijdou nemoci, nepostavím syny do situace, aby se o mě museli starat. Sama jsem pečovala o nemocnou tchyni a stálo mě hodně sil a nervů A tak jsem se přestěhovala do domova seniorů. Není to místo vhodné pro každého.

Redakce

Anna (81 let): Listopad nesnáším, rodina totiž začíná šílet z Vánoc

Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy se totiž předhánějí, která je zorganizuje lépe. K dokonalosti jim sloužím i já – je o mě rvačka. Ideální Vánoce by totiž měly být ozdobeny babičkou.

Redakce