Při čtení redakčního článku o smutném konci vynálezce božského saxofonu Adolphe Saxovi mi začalo něco vrtat v podvědomí, ale stále jsem nevěděl co, a proč. Brzy jsem myšlenku na to pustil z hlavy, jsou v běžném důchodcovském životě i jiné a mnohdy důležitější starosti, než dvousté výročí narození vynálezce saxofonu.
Saxofon byl oblíbený nástroj v dobách, kdy jsme s partou kamarádů navštěvovali nedělní odpolední čaje. Tenkrát, před padesáti lety jsme si říkali „Pánové, v neděli jdeme trsat“, a dnes, když se potkáme, tak „Kluci, dáme si pivko?“
V těch dávných dobách, jak mnozí pamatujete, bylo běžné, že na čajích hrávala živá muzika. Většinou, alespoň u nás to byl 5 až 6ti členný dixieland. Ale ty doby už jsou pryč, dnes by takovou kapelu na odpolední zábavu asi nikdo nezaplatil. Ještěže vzpomínky na ta léta nám zůstanou.
Promiňte, teď jsem se trochu zasnil a málem bych zapomněl, proč tento článek píši. Dnes, když jsem procházel články a diskuze na i60, červíček začal vrtat znovu. A vinu na tom má pan Štorch a jeho Diskotéka pro pamětníky – 2. díl. Vzpomněl jsem si, že kdysi, před několika lety jsem si v počítači uložil odkaz na nahrávky saxofonových skladeb. Nevím, jak kdo jste pořádný a systematický při ukládání náhodně získaných odkazů. Přiznávám sebekriticky, moje silná stránka to není. Bohužel. A ani znalost počítače natolik, abych někam něco napsat a ono se mi to našlo víceméně samo, nepatří k mým přednostem. Takže jediná možnost byla, ponořit se do hloubi adresáře, procházet složky a podsložky, a hledat, a hledat, a … A přitom vzpomínat, pod jakým názvem jsem si ten odkaz uložil. No, dalo to makačku a stálo to dost času. Za těch víc než deset let se to nahromadí. Jenže, jak známo, kdo hledá, ten někdy i najde.
A proto mohu, nejen všem pamětníkům saxofonu na zábavách, nabídnout k víkendové pohodě ne snad Diskotéku pro pamětníky, ale asi 40 skladeb s názvem Romantický saxofon.
http://saigonocean3.com/nghenhacRomanticSaxophone/
Přeji vám hezký poslech.
