Radostný návrat do současnosti

Ta povídka mne napadla v prodejně, kde se flákám už desátý rok. Jako uhranutý jsem hleděl přes ulici na kravskou hlavu v bílém oválu a hned mne napadlo jak tohoto faktu literárně využít. Také nový majitel nechal vyčistit stěnu a opatřil ji zbrusu novou krémovou fasádou. A opravdu čtrnáct dnů tato nová fasáda vydržela neposkvrněna a já si myslel, že se blýská na lepší časy. Konec znáte!

Pane Mendlíku, humor je koření a jsem ráda, že koření máte rád :-) Ale ta představa by se mi líbila. A vůbec nemám obavy, že by lidi neměli na co nadávat. Vidím v duchu dvě babky (dva dědky) na lavičce v parku, "jak diskutují" - to za našich mladých let nebývalo. Nikdy jsme se nenudily/i, pořád jsme se měly/i na co se dívat a probírat, jak a kdo koho přepadl, okradl...atd. A teď? Copak ti mladí vědí, co je to život? Co a koho budou jednou v tom důchodu pomlouvat? :-) Pro ty, co rádi berou vše do slova - myslím to ironicky a s nadsázkou.

Pane Františku, také jsem se zasmála, bezva humorná povídka, byla by to pohádka, kdyby se lepší časy uskutečnily, zatím jen sen, ale nakonec byl Fanouš rád, že je vše při starém, co by pak kritizoval ?

Vážená paní jano. Doba je těhotná událostmi. Dnes mne v lese napadla další povídka o hrdinovi, který zapřičinil vyhlášení války, neboť místo svého prezidenta zasáhl vajíčkem omylem jiného státníka. Díky za uznání. Posiluje mne to v boji za lepší příští nezávislé investikativní novinařiny.

:-)) Takhle jsem vypadala, když jsem to dočetla. Mendlík pro mě = neochvějný diskutér, nenápadný vtipálek, očividný šprýmař. A také moderní písmák jako vyšitý.