Chanuku, zasvěcení (dedikace), nebo svátek světel jsme doma uctívali a v určité míře slavili, i když téměř všichni z rodiny zahynuli v koncentračním táboře Osvětim. My, potomci jsme se snažili v úzkém rodinném kruhu dodržet určité zvyky i tradice. A bylo sporné, na co jsme se jako děti více těšily, zda na sladkosti, či na dárky.
Někdo pojímá Chanuku, osmidenní historický svátek jako židovské Vánoce, ale je to spíše symbolická shoda okolností. Jsou to svébytné tradice, které k sobě mají blízko díky symbolismu světla a také diky tomu, že spadají zhruba do stejného období v roce. Chanuku mohou podle některých současných výkladů slavit i křesťané. Rozsvícení svící na adventním věnci v křesťanské tradici tak nepřímo navazuje na prastarý židovský rituál.
Podíváme-li se do historie, Chanuka je židovský svátek, připomínající zázrak při opětovném vysvěcení jeruzalémského chrámu po úspěšném povstání makabejských ve 2.st.p.n.l (167-135 p.n.l).Je to oslava makabejského vítězství (vůdce Jehuda Makabi), nad helenizovanými Syřany za vlády Antiocha IV.Epifana. Starozákonný příběh, který sleduje historii makabejského povstání, znesvěcení jeruzalémského chrámu a krátkodobé obnovení judského království pod vládou Hasmoneovců, je samostatná rozsáhlá kapitola.
Teologicky je smyslem svátku připomenutí Boží věrnosti vyvolenému lidu,který i v čase útlaku nechává hořet "své světlo".Chanuka je pojímána i jako oslava vítězství nad náboženskou perzekucí.
Podle tradice byla v chrámu nalezena jediná nádoba s olivovým olejem, který by pro Menoru - sedmiramenný svícen- vystačil jen na jeden den. Svícen však zázračně hořel osm dní. Proto se rituálně zapaluje po osm dní osm svící na památku tohoto zázraku a to vždy po západu slunce, po východu hvězd v průběhu půl hodiny (asi od 16.50 do 17.20 hod.).
Pro tento účel slouží Chanukie - osmiramenný svícen- pro osm svíček v jedné řadě a jedno rameno pro pomocnou svíčku (tzv.šamaš-služebník). Každý den se zapaluje o jedno světlo více, až poslední den září všechna.Tím je vysvětleno zasvěcení. Slavnostní osvětlení domů i chrámů, typické pro Chanuku, jí dalo i druhé jméno a to svátek světel. Chanukie se zapaluje v přítomnosti všech členů rodiny. Manželé zapalují jednu společnou chanukii. Součástí svátku je obdarování dětí a chudých.
Dětem se dává Chanuka gelt-peníze.Tradiční hrou pro děti je točení Sevivonem (Dreidl, káča).
Po zapálení svíce se zpívá píseň "Hanerot Halalu"-Tato světla (Tyto svíčky). Oblíbená je i píseň, sahající až do 13.st.- "Maoz Cur"- Mocná skála. Z gastronomického hlediska se při oslavě chanuky podávají mléčná jídla, bramborové placky s povidly (Laktes), koláče a cukroví.
Chanuka se slaví od 25.Kislevu do 2.Tevetu. Kislev je podle biblického židovského kalendáře 9.měsíc, gregoriánský ekvivalent je listopad- prosinec.Tevet je10.měsíc, kterému odpovídá období prosinec-leden.
V letošním roce připadá Chanuka na období od 17.12. do 24.12.5775.
V chanukové dny zní obzvláště výrazně dějinný vzkaz Židům - Žít není samozřejmé.
