Televizních seriálů, které by ani po desítkách let neztratily pro diváky přitažlivost, natočila Československá televize jen několik. Prim mezi nimi bezesporu hraje Nemocnice na kraji města z konce 70. let, ale ani o pár let mladší Sanitka režiséra Jiřího Adamce nemá dodnes o příznivce nouzi. První z 11 dílů série o osudech lékařů z pražské záchranky se na obrazovkách objevil před třiceti lety 25. listopadu 1984 – a loni se diváci dočkali i třináctidílného pokračování.
Sanitku napsal Jiří Hubač (s tehdy utajovaným přispěním zakázaného Jindřicha Fairaizla) a jak režisér Adamec vzpomínal, mohly se Hubačovy scénáře "točit jako kuchařská kniha". Seriál zobrazující osudy záchranářů mezi roky 1956 a 1975 ale i tak několik let čekal na schválení. Potíže byly zejména s postavou doktora Mádra, někdejšího západního letce, jemuž Hubač předepsal emigraci. Nakonec ale scénář prošel a šanci k jeho realizaci dostal teprve pětatřicetiletý Adamec.
Plejáda skvělých herců
Spíše než režiséra či scenáristu si ale běžný divák vybaví v souvislosti se Sanitkou herce. Obsazení bylo ostatně hvězdné – hlavní roli čestného doktora, který dá před lukrativní kariérou v nemocnici přednost náročné službě u záchranné služby, hrál Jaromír Hanzlík. Náročného, ale spravedlivého šéfa pak ztvárnil Josef Vinklář. Mezi ženským publikem byl nejoblíbenější doktor Richard Skalka v podání Jiřího Bartošky, kvůli jehož smrti na leukémii slzely nejen seriálové postavy.
V povědomí většiny diváků se také usadila titulní píseň Můj čas Petra a Pavla Ormových, kterou s textem Zdeňka Borovce nazpívali tehdy populární Hana Zagorová, Stanislav Hložek a Petr Kotvald. Ani Sanitka ovšem nebyla úplně apolitická, vedle běžných reálií jako byly schůze všeho druhu, se tvůrci vypořádali i se "zrádnou" emigrací. Už zmíněný doktor Mádr v podání skvělého Petra Kostky byl asi vůbec nejzápornější postavou – zklamal totiž Janderovu důvěru a v jednom z dílů zůstal na Západě.
Původních 11 dílů Sanitky je – vedle sledování soukromých i pracovních osudů hrdinů – zajímavých také pro svou poměrně věrnou rekonstrukcí vývoje na pražské záchranné službě na začátku druhé poloviny 20. století. Diváci mohou sledovat, jak se během let měnily automobily i vybavení. V seriálu si postupně zahrály vozy Škoda 1201, jugoslávské sanitky IMV 1000 a ke konci i "dvanácettrojky", které ve své době znamenaly pro záchranáře vítané zlepšení.
Do paměti filmařů i televizních diváků se zapsala i scéna o zásahu pražských záchranářů u letecké havárie. Tato epizoda se inspirovala skutečným neštěstím z října 1975, kdy po pádu jugoslávského letounu DC-9 nedaleko Suchdola zahynulo 74 lidí (další čtyři desítky cestujících ale i díky rychlému a profesionálnímu zásahu lékařů přežily). Náročné záběry, pro které filmaři použili i vyřazený dopravní letoun, se tehdy natáčely na pláni za barrandovskými studii.
Dvakrát do stejné řeky?
Sanitka, jež vznikala také na skutečném dispečinku záchranné služby v pražských Holešovicích, lákala – podobně jako Nemocnice na kraji města – filmaře k vytvoření pokračování. Původní scenárista Jiří Hubač ale už nové díly napsat nechtěl, později se objevily komplikace s autorskými právy, nakonec se vše podařilo vyřešit. Nového seriálu se ujala Česká televize a nové příběhy, v nichž ovšem nechyběla řada "starých známých", napsal Hubačův syn Ivan.
Ten do pokračování přivedl nejen doktora Janderu a jeho bývalou ženu v podání Zlaty Adamovské, ale také doktora Mádra, navrátivšího se z emigrace. Přibyla i řada nových postav, mimo jiné v podání Marka Vašuta, Jiřiny Bohdalové nebo Jiřího Lábuse. Režie se ujal Filip Renč a loni v září se objevila Sanitka 2 na obrazovkách. Nový seriál v akčnějším provedení vzbudil značně rozporuplné reakce kritiků, u diváků ale celkem zabodoval. O tom, jestli bude pokračování úspěšné i za 30 let, ovšem rozhodne teprve čas.