Dobrý nápad,v zoo na Štědrý den jsem ještě nebyla.Dík.

Jíťo, já už vždycky sázím na to, že Tě z názvu a ukázky poznám, a mám radost, že se nespletu. Moc hezké, když jsem si to přečetla ještě teď na noc.

Ty jsi báječná vypravěčka, Věrko, moc se mi to líbí.

Kouzlo vánoc, dojemný příběh. Moc hezké.

To je humorné. Ale škak by mne trefil, stát se mi to také.

Hanko,dobře si pamatuji,jak jsem dělávala na Štědrý den večeři podle služby mého muže,buď brzy zvečera,nebo se čekalo na poslední večerní vlak vlak,jestli přece jenom nepřijede,jako strojvedoucí nikdy nevěděl,kdy mu služba skončí a na Štědrý večer bývají některé vlaky odřeknuté. Já jsem sice byla taky u železnice,ale naštěstí jsem nemívala noční,tak jsem to snadněji zvládala,ale cizí dítě jsem u stolu nikdy neměla,hlavně,že nakonec vše dobře dopadlo.

Pěkné vyprávění...na taková se nezapomíná. Knížku Říkali mi Leni nosím též ve svém srdíčku z dětství. Potom Malého Bobše a krásnou obrázkovou knížku od Ljubov Voronkovové Slunečný den o dvou malých holčičkách. Tu jsem moc milovala a nesčetněkrát četla.

To je hodne smutne,snad ted bude o to lip !!

To je hezké vyprávění, sice jsem nepochopila, jestli se kamarád s Vámi zase natrvalo vrátil, ale to nevadí. V Austrálii jsem byla taky, a to v roce 1992, takže Vaše pocity z individuálního cestování včetně příprav plně sdílím. A ještě si Vás pamatuji z fotky kocoura, který Vám vyrostl z vyhozeného koťátka!

Krátce a hezky vyjádřeno vše. A podaná ruka znamená hodně.

Věro,jste úžasná babka,závidím a obdivuju.Dík O.

Tak já zase nemám slov,ty to Zuzko sypeš z rukávu,že jen zírám,ale taky smekám.Nádherná básnička.

Moc hezké a lidské!!

Jituš, taky jsem poslala příběh, který není veselý. Co se týče osudových dat, určitě to má nějakou souvislost, moje maminka se narodila 1. dubna a na to samé datum měla i pohřeb. A je toho víc.

Zuzko, ty jsi zase neporazitelná v těch tvých procítěných verších. Já už tyto city vzdala.

Tak,to je ještě dobré,když otec ocení práci maminky a ženy vůbec,jenže je asi napřed třeba,aby si to vyzkoušel na vlastní kůži,ale jsou i tací,kteří práci své partnerky neocení nikdy.Jsem ráda,že náš zeť i náš syn jsou tatínky na svém místě.Děkuji Olinko za příběh,moc hezké.

Co bylo včera, to není dnes, co bylo kdysi , to není yes. Jen my se divíme, jak změnil se svět, jako že 2a2 může být pět.

Haničko, přeju Ti, aby Tvá poslední věta měla trvalou platnost. Al.

Tak to byl vskutku nezapomenutelný štědrovečerní zážitek!

Dani, tak to je moc krásně napsané, až mi to vehnalo slzy do očí! Děkuji za přání a přeji nápodobně. Al.