Moje maminka byla jarní znamení Berana jako já a ve starším věku začala víc a víc nesnášet podzim, jako by se s ním život schyloval ke konci. Když jsme ji pak už těžce nemocnou vezly domů od léčitele, najednou se rozzářila na podzimní krajinu a řekla, že ještě chce žít, protože ty všechny krásy kolem za to stojí. Já jsem, co se týče odstínů barev, podzimní typ, nebo jsem ho ze sebe udělala, mám ráda a i ve svém věku nosím oranžovou, bronzovou, žlutou, takže s podzimem ladíme a ani mi nevadí. Všechno je jen tak, jak si to pocitově v sobě naprogramujeme.

Myslim,ze kazdy mame to sve nej nej mistecko na svete. A je to tak dobre. Ja se narodila a vyrostla v Kromerizi a je to dodnes pro me nejkrasnejsi mesto na svete. Nekdy trochu zavidim lidem,kteri ziji cely zivot na tom svem rodnem a milovanem mistecku.

To nic, já jsem se narodila v porodnici v Jilemnici, kde jsem nikdy nebydlela, protože v Lomnici n. Popelkou tehdy porodnice nebyla a doma už se za Gottwalda asi rodit nemohlo. A zvláštní, že Lomnici považuji za něco jako své rodné město, zatímco Jilemnici neznám.

To je, Jitko, moc krásné, ty náznakové jednočlenné věty a v nich řečeno tolik moudra. To se Ti hodně povedlo!!

Rozumím...

Jo, jo, je to dřina, někdy mě Múza políbí hned, a jindy s sebou táhnu některé zdánlivě dobré obraty několik dní a nemůžu pro ně vytvořit kontext. Ale Vám se to, Zdeňku, povedlo primově!

Přečetla jsem to jedním dechem,smutně dojemný příběh.Bohužel,šťastný konec se nekonal,ale napsala jste to tak,že mě mrazí...

Tak,to jsi mě teda dostala,snad nejhezčí tvoje dílko,které jsem od tebe četla...

Mluvíte mi z duše,naprosto s Vámi souhlasím.Ještě že televize má úžasný knoflík,zvaný vypínač...a dobrá kniha nezklame.

V cestovních kancelářích možná některé věcičky opravdu chybí.Dělám vedoucí Senior klubu v našem městečku.K dnešnímu dni máme zaregistrovaných 310 seniorů.To není zrovna malé číslo . Snažím se pro ně organizovat ledacos.Letos nás jede poměrně hodně na týdenní rekreaci do Jeseníků.A jednolůžkové pokoje mají všichni zájemci zajištěné A bez příplatku!!!.Takže -kdo chce-sežene! Jen se musí řádně koukat kolem sebe,trošku se informovat a mít chuť něco zařídit a sehnat!!!

Svět je plný hodně zvláštních "náhod"

To má hloubku. Je to k zamyšlení. K zamyšlení, které ať souhlasíte a nebo máte k něčemu výhrady, někam vás posune.

Třeba ten nápis na triku nekecal. A baculky jsou lepší než samá kost. A když by si umyla obličej.....

Ale že ty prázdniny zase utekly,že ? Tak všem školáčkům hodně úspěchů...

Tedy Růženko, Vy mě pokaždé svým rozverným vyprávěním rozesmějete. Báječný příběh ze života.

Jistě máš pravdu číst je opravdu zdravé.Byla jsem vášnivým čtenářem a knih jsem přečetla strašně moc do té doby než jsem si koupila počítač. Mnoho nových knih v mé knihovně stále čeká kdy na ně dojde řada ,kdy otevřu první stránku.Zdá se mi že na mě z knihovny hledí vyčítavě.Vždyť za tři roky co mám počítač jsem přečetla jen jednu knihu a to ještě proto,že jsem pomáhala vnučce s referátem.Volný čas který mám mi úplně zabere počítač a vím že je to chyba . A mladá generace to je velký problém nevím jak ve tvé knihovně jestli ji navštěvuje mládež do té naší tam chodí převážně senioři.I když jsem ke čtení vedla své děti i vnoučata lásku ke knihám jsem v nich nedokázala probudit.

To jste napsal moc hezky. Mám stejný názor a Vy jste to sepsal do pěkného, jednoduchého, rytmického verše.

Nino,moc pěkné vzpomínání,je tam všechno,co jsme "my holky" v těch letech dělaly,dokonce i na zvonky se zvonilo...

Hezké povídání,taky jsem tam několikrát byla,tam jsem získala lásku k červenému moku...

Závidím Vám skutečně prožité vzpomínky na dětství o jakých já jsem mohl jen číst v knížkách. I já jsem prožil dětství a později i prázdniny u babičky na venkově, (na socialistickém venkově mezi družstevními rolníky). Takhle romantické to bohužel zdaleka nebylo. Když bych ve Vašem čánku ještě nalezl zmínku o Sultánovi a Tyrlovi a o návštěvě na zámku u paní kněžny, měl bych dojem, že už jsem ho někde četl.