Věrko, váš článek se mi moc líbil. Krásné vyznání. Děkuji. Se sestrou se také chystáme napsat známé už nežijící osobě.

:-) Pěkný postřeh, ale budu to muset nahlásit Foltýnovi.... :-)

Dano, to si vytisknu a připevním na lednici.. Díky..

A přesně tak to je. Dokud něco nezažijeme na vlastní kůži, nemáme představu, jen domněnky. Pokud zažijeme, může být naše představa podobná, ale málokdy stejná, protože naše nastavení a životní zkušenosti jsou různé. Proto si mohu o čemkoli myslet cokoli, ale nepřísluší mi cokoli posuzovat jako dobré nebo špatné, protože o tom vím jen to, co si myslím, že vím. A proto záleží jen na mně, jak se se svými problémy vyrovnán.

Práce Iry Svobodové jsou moc zajímavé.

Kdysi jsem si kupovala v malém obchodě poblíž Staroměstského náměstí skvělý parfém, který se jmenoval Pačuli. Škoda,že ten obchod už neexistuje.

Tak ať se vám všem daří i nadále. To vám ze srdce přeji. :-)

Nejen s tou sekačkou budeš Maruško jako "motorová myš". Hodně zdraví a hbité nohy přeji.. Ať se vám vše splní.

Naďo, i to patří k životu. Každý z nás už se musel rozloučit v životě s někým blízkým. A čím je člověk starší, tím toho víc ztrácí. Já jsem expert přes brýle. Užívej si i v novém roce toho Vašeho krásného kraje a nového foťáku.

Pěkné,....city, myšlenky, vzpomínky,.... láska ....nikdy nevyhasnou ....

JInými slovy řečeno člověka při životě udržuje práce, práce a zase práce.

Zdeni, úplně ty dvě seniorky vidím a věřim, že jejich optimistický pohled na svět byl až nakažlivý. Dovolím si napsat co se stalo nedávno mně. Při mé návštěvě ordinace gynekologické lekařky tato najednou pronesla:," Pani Mužiková, my Vás tu zaměstnáme. Budete zde vzorem pro starší pacientky. Aby viděly, jak má vypadat optimistická osmdesátletá seniorka" . Potěšilo mne to i pobavilo.

Moc zajímavá výstava. Člověk se často diví, co jiní lidé dokážou....

Ahoj Soni, tak ať ti trpaslík dělá radost ještě hodně dlouho. :-)

Moc hezká vzpomínka i její literární zpracování. Přiměla mě k přemýšlení, jak to měl s pitím čehokoliv můj tatínek. Vyšlo mi, že snad nepil vůbec nic jiného než čaj. Ale to je zjevně nesmysl. Mám ho spojeného s vařením a motorkou. Dostala jsem od něho řadu dobrých rad a najezdila spoustu kilometrů. Pivo mám spojené s dědečkem. Chodila jsem mu pro ně v neděli do blízké hospůdky, kam on nikdy nechodil. Štamgasti se mohli pominout, když si malá holka poručila do džbánku dvě piva se sodovkou. Než jsem došla domů, ochutnala jsem pěnu. Asi mi chutnala, dodnes ji upíjím, i když pivu neholduji. Těším se na vaše další články.

Nemám a nikdy jsem neměla možnost dlouhodobě žít ve vysokohorském prostředí a srdce mám zdravé. SVŮJ život si tvoříme SVÝMI myšlenkami. Myši jsou na tom se zdravým srdcem lépe kdekoliv, protože nemyslí. Ale umím pochopit, že někteří jedinci vám poděkují za podnětný článek, který je obohatí :-)

Jendo, zvědavost vnímám spíš negativně, asociuje mi drby. Ovšem když řeknu třeba, že jsem zvědavá, jak to zítra dopadne, není to negativní ani zvídavost. Úvodní foto já.

Láká mě pekáček s kysaným zelím.

Hezké.

Opět vynikající literární dílo.