Taky se těším na jaro, ale tím jezevcem nebo medvědem bych docela ráda byla...i za cenu, že obětuju Vánoce :-)

Dušane, zase moc zajímavé, ale je škoda, že fotky ještě jednou nedáváš jako přílohy za článek, kde by pak šly rozkliknout a zvětšit.

Kdo ví... :-)

Moc, moc pěkné, děkuji Vám. Škoda dne, kdy jsme se nezasmáli, smíškové, kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp, že by? I u nás se propaguje terapie smíchem, vážně, fakt :-)

Před lety jsme měli rodinný sraz v Třebíči. Na všech srazech si rozšiřujeme obzory poznáváním měst, ve kterých jsme dosud nebyli. Na náměstí jsme narazili na Galerii Franta, ve které se nachází stálá expozice obrazů a soch, které autor věnoval svému rodnému městu. Vystavená díla svědčí o jeho nelehkém životě.

Zdeno, přeji ještě hodně šťastných let. Větruše je moc hezké místo. Často jsem tam se ženou sedával při kafi. Já také moc rád vzpomínám na oslavu svých osmdesátin. Život nekončí, jede dál, tak si ho užívejme. Velká gratulace!

Maruško, pěkné fotky. Sklo nikdy nezklame.

Když oni si lidé běžně málo povídají, hned vytáhnou mobily a jedou po klávesnici...Děti jsou ve 12 letech v pubertě a okolí je prudí.

Pane Berko, fandím, pěkné, tyto Vaše články musí oslovit všechny trampy v důchodu. Možná ještě trochu pohlídat jazykovou stránku.

Opravdu originální recepty, kde se hrabe se svou kopou vajec paní Magdaléna D. R.

Dobrý po ránu, 7.sem neuhodla, .. 13f není

Je obdivuhodné kde stále pan Polák bere inspiraci na skvělé fejetony.

Když svítí sluníčko, je všechno hned veselejší... a s gambáčem nebo červeným o to víc. Tak užívejte další rok plnými doušky :-)

Bezva nápad, jak lavičky tak i jejich fotodokumentace.

Šárko, nenechte nás - hlavně tedy mne - dlouho čekat na své recepty :-) Navnadila jste mne. À propos - jak rychle čtu a špatně vidím, původně jsem četla, že ...... babičky toužíte ochutnat už od dětství :-)

Nenapsala bych to lépe. Vážím si velmi pana Čapka Uměl předvídat i věci v jeho době naprosto neznámé, ale které se, bohužel, do písmene vyplňují. Prožili jsme už jeho Krakatit, Bílou nemoc a nyní budeme zápolit i s R.U.R. Čest jeho památce.

Dost dobrý... Děkuju

Nejdřív jsem trnula a pak se zasmála.

Maruško, i u nás se v letošním roce už třikrát rozsvítila svíčka za ty, co odešli bez možnosti návratu. Smutně jsme z loňského těžkého roku přešli do toho letošního. Děkuji za článek. Ráda navštěvuji hřbitovy, je to místo na rozjímání a jen mě vždy rozesmutní vandalismus a nezájem nás živých udržovat tato místa v úctě.

Když někdo jde s něčím na veřejnost musí počítat s celou paletou názorů a někdy ne příliš lichotivých. A neměl by se tomu divit.