Zajímavý článek, hvězdiček jsem chtěla dát pět

Mnoha našim vědcům patří obdiv. Bohužel mám pocit, že se jim veřejných sdělovacích prostředcích nedostává zdaleka tolik uznání, kolik by si zasloužili.

Pěkné úlovky :-)

Myslím, že aktivní jsem. Po odchodu do důchodu jsem chodila nějaký čas na brigádu. Bylo to kousek od nás. Když se tam změnily poměry, tak jsem přestala. Do práce už bych nikdy nešla.

Na návštěvu Peru ráda vzpomínám. Přivezla jsem si z Limy krásný barevný svetr z vlny lam. Je hřejivý a barvy jsou stále zářivé. Ženy jsem většinou viděla oblečené hodně pestrobarevně, nosí klobouky a nařasené sukně. Mladé ženy ve městech se oblékají stejně jako v jiných zemích a většinou už žádné kroje nenosí. Za to na vesnicích je to jiné.

Děkuji za upozornění na MuMo. Byla jsem tam před mnoha lety s kamarádkami z Klubu mecenášů Národního Divadla. Paní Dadja Alteburg Khol je velkou mecenáškou ND. Tam jsem se tenkrát o MuMo dozvěděla. Tenkrát tam na obrazovce běžel film o bratrech Bubeníčkových. Pak bylo v létě Mumo zavřené. Když jsem šla náhodou kolem a chtěla tam zajít bylo zavřeno . Snad najdu někde otevírací dobu.

Jsem pro vymezení prostoru... Já se jim taky neprocházím mraveništěm.

Ano není třeba stále lézt na vrchol, ale člověk by se o to měl alespoň pokusit.

Mílo, krásné.

Naďo, moc hezké. Je fajn, že stále zvládáš takové dlouhé vycházky.

Jaro přijde zas :)

Zajímavé zamyšlení. Hvězdičky dám za to, že si díky této glosy svého nynějšího muže ještě více vážím, jelikož na mě žádné popisované praktiky a taktiky zjevně nepoužívá ;-) Asi nemá důvod :-D

Moc pěkně jste to napsala. Citáty už od doby dospívání sbírám. Tedy, teď už si zapisuji jen ty, které jsou mi novinkou. Vyšla už spousta knih a já si v nich i ve svých deníčcích občas brouzdám. Děkuji.

Ano, to přesně odpovídá. Přidám ještě kategorii řvounů. To jsou sousedi pode mnou, kteří mají malou holčičku, na kterou ustavičně křičí a křičí také hodně sami na sebe. Nemine dne, kdy by si takto nevyměňovali křikem názory... A jak správně píšete, stačí jeden dva...

Je spousta filmů a knih, do kterých člověk musí dozrát. Naopak ve svém věku zjišťuji, že to, co jsem milovala v mládí mě už neoslovuje, ale Michael Douglas jo :-) Seriál sice neznám, ale napsala jsi to moc hezky.

Aleno, to je velká paráda! Vladimíra Komárka jsem znala i já, můj táta byl jeho přítel, a nejen to, taky jeho lékař. Mám od Vladimíra spoustu grafiky, některé mi zdobí ložnici. Díky za krásný dopis.

Táta a dcera v harmonickém souzvuku, skvělé! Nemám tátu už přes čtvrt století, a tak obyčejně lidsky /ale zároveň přejícně/ závidím :-/ :-) Navíc právě dovršuji věk, kdy navždy odešel, a zjišťuji, jak byl vlastně "mladý," už jsem to někde psala. Ty nejvzácnější chvíle v životě se nacházejí v lidském porozumění, sdílení, v radostném pocitu z blízkosti, ... a nic nás neobdaruje víc, protože to, jak jsme se vedle někoho cítili, je zvenčí jiným směrem neovlivnitelné. Přeji vám v životě ještě hodně takových chvil.

Nezbývá než naučit se být ve střehu. To mimo jiné znamená nepodceňovat žádné varování. Takže děkuji a beru na vědomí.

Až teď zjišťuji, jak málo toho o Bulharsku vím. Děkuji za rozšíření obzoru v tomto oboru.

Jako vždy báječné počtení pro ráno nedělní. Kromě toho, že mě pobavilo, přimělo mě k zamyšlení o prarodičovství v naší rodině. Příliš málo použitelných prarodičů, tedy i drápů k zatínání. Ale ty zaťaté stojí za to!