Danielo, byl to kus vašeho krásného soužití. Navždy tu radost budete nosit ve svých srdcích. Děkuji, že jsi se s námi o vaše prožitky podělila. :-)

Paní Anno, mluvíte mi z duše. Tu hru " na schovávanou" pro nás připravil v nedávné době Kaufland. Personál těžko najdete a když už, tak je tak zaměstnaný, že dotaz na hledaný sortiment zodpoví, ...čtvrtý regál v pravo..a hledej a hledej.

Helenko, moc děkuji za krásnou pohádku. Dovedu si ji představit i v divadelním nebo animovaném hávu. Má živý děj, zápletku, napětí, poetiku, myšlenku. Napsat pohádku je hodně těžké a je vidět, že máš praxi. Literární i životní. Nasadila jsi v soutěži vysokou laťku.

Krásná inspirace jak se stát elegantní dámou.

Opatření na pískovištích také moc nechápu, možná to je reakce na množství psích mazlíčků, kteří si pískoviště také oblíbili a občas v něm něco zanechají. Ovšem jen ti, co mají nezodpovědné páníčky. Co se týká jízdy na kole, je dnes mnohem nebezpečnější než za našeho mládí. Provoz na silnicích zhoustl několikanásobně, takže je na místě i vyšší ochrana než dříve. Ale nic se nemá přehánět.

Krásná témata! Určitě do soutěže něco přispěji.

Soňo, tyhle knížky mají moje vnoučata ráda. Dostala jsem jejich vánoční přání ve fotokopii, takže jsem už po konzultaci s druhou babičkou objednala dárky. Vnuk chce hru Jízdenky, prosím, vnučka Gábinin domeček.

Jen s milovanou láskou je to o nebi.Pravda pravdoucí, jinak není na co vzpomínat.

Tonda si určitě nezaslouží exkomunikaci, naopak, semtam nějaké to hýčkání. Stejně tuším, že se na jeho příští náměty těšíte.

Zajímavé a pravdivé úvahy. I já si vždycky večer před spaním říkám, že to byl dobrý den, přestože i mně někdy zdravotní problémy dávají zabrat. Těším se i na ten dnešní, protože se sejdeme celá rodina a oslavíme narozeniny tří z nás. Protože to bylo před jednadvaceti lety se mnou zahnuté, vážím si každého dne, který mně osud dopřává.

Dano, i my jsme dříve doma s maminkou a babičkami sledovaly krasobruslení černobíle a jako vy si představovaly, jak to musí být v barvě krásné...cituji vás..."Ten úžasný barevný lesk a třpyt flitrů, zrcadlících se na ledě, ách..." Teď se rády občas mrknem na StarDance, kde se mě i vnučkám samozřejmě líbí šaty tanečnic. O to víc jsem byla před dvěma dny v šoku, když jistá paní chytrá na Seznamu prohlásila, že ..."pořad prezentuje maloměšťáckou idylu založenou na třpytivém bohatství a buržoazní nádheře..." Jsme mi to ale maloměšťačky, co?

Marie, děkuji za vaše krásná slova. Adventní čas nás nutí k zamyšlení o nás samotných, o tom zpomalit, udělat něco nejen pro sebe, ale i pro jiné. Radovat se z maličkostí, ne jen z materiálních darů. Taky sdílet radost s blízkými nebo potěšit někoho, kdo je sám. :-)

Kralupská ZŠ i posléze gymnázium, kam jsem chodil, byly zcela normální školy, bez ideologického nátlaku. Dokonce náš třídní na gymnáziu nám zpočátku řekl, že své učitele budeme oslovovat pane profesore a paní profesorko. A dodal, že na této škole se nesoudruhuje. Bylo to počátkem šedesátých let. To, co popisujete, je přímo hrozné. Bohužel.

Vlaďko, klobouk dolů!!! :)

Vzpomínám na hlášky našeho tchána. Pokud jsem nakoupila něco ve větším množství - " No, kdyby náhodou byla válka. " Hodí se na tento příběh.

Krásný advent i vám.

Typická mužská reakce :-) Muselo to být strašné. Něco podobného jsem zažila jednou a snad už mě taková šílenost nikdy nepotká.

Děcka mají pravdu. Také píšete srdcem. Mám moc ráda Vaše živá vyprávění ze života. Ten také většinou není slohová práce s bezchybnou gramatikou. Těším se na další články. :-)

Ano, doba paradoxů byla, je a bohužel asi bude.

Hezké, taky jsme ve volnosti travily se sestrou prázdniny u dědy. Pár povinností sice bylo, jako dojít do krámku s bandaskou pro mlíko a pro rohlíky a to jsme zvládly rychle po ránu a pak už jsme měly volno. Byly to krásné dny a víte, že pochybuju, že dnešní děti budou jednou takhle vzpomínat na organizované aktivity, hry na mobilu a "all inclusive" dovolenou s rodiči v hotelu u moře.