Jo vzpomínky, je dobře, když si pamatujeme, co bylo v době našeho studia. Taky jsem byla u spolužaček u nich doma a bylo to super. Jsem ráda, že mi to v paměti zůstalo. S některými jsem v kontaktu dodnes a je to fajn.

Jste vedle, jak ta jedle. Toto je brek nad dávno rozlitým mlékem, které se nikdy nedá do nádoby vrátit. Tento svůj příspěvek píši s vědomím, že na mě budete reagovat jako na tupce, který nedokáže nic pochopit. Tak si klidně poslužte.

Ono je to těžké na jednu stranu finanční otázky jsou opravdu pouze věcí každého člověka, na druhou stranu pokud se starý člověk stane obětí podvodu všichni se ptají kde byla rodina proč se nepostarala.

Děkuji za zajímavý článek. S neobvyklým jménem Vráz jsem se poprvé setkala před lety, když se příbuzní přestěhovali do Vrázovy ulice. Na Wikipedii jsem se něco málo dověděla a v dnešním článku našla další souvislosti. Děkuji.

Hezký příběh. Přesně si vybavuji rok 1968, bylo mi 10 let jako vám a nějak jsem nechápala, co se děje, ani jsem po tom nepídila. Jezdily kolony aut a taky jsem viděla tanky. Všechno jsme se dozvěděli ve škole a bylo nám smutno všem.

Vlaďko, dík za perfektní představení. Mohla bys z fleku dělat dealera. V obchodě bych nedostala ani desetinu informací. Možná o něm budu uvažovat. Mám taky ráda rychlou a jednoduchou přípravu. Mám kontaktní gril a používám ho často, jen moc nechci rozšiřovat množství hrnců, robotů, kráječů a všelijakých hejblátek. Díky. :-)

Trochu vám závidím, ale přeji. Mám lesní ovoce ráda, ale letos jsem ochutnala jen pár malin, které rostly u potoka, přes který chodíme nakupovat do města. Žádné borůvky ani ostružiny jsme letos nenašli. S houbami je to stejné. Rostou jen ty, které nesbíráme. Mou letošní vůní léta je vůně pokosené trávy, ta letos díky dostatku vláhy rostla jako divá. Té malinové dobroty si pěkně užívejte i s vnoučaty.

To je jistě dobrá služba. Přiznám se, že se těch nemocí docela bojím. Nerada bych byla někomu na obtíž.

Pokud existuje ještě šance na změnu, staňte se vodičem, abyste pochopil touhu marionety.

hezky napsáno. Začetl jsem se.

Nemohu se vžít do pocitů člověka, který se brodí povodňovou vodou, ale umím se vžít do zoufalství, kterému propadne, když ho voda připraví o střechu nad hlavou. Rukama toho už moc nezvládnu, ale hlavou dovedu vymyslet, jak pomoci jinak. A když mohu, pomohu.

Každý rád pobývá tam, kde je mu dobře. Mně se na Íčku líbí už přes třináct let. Vytvořit pro seniory tento prostor byl skvělý počin, za který patří jeho zakladatelům vřelé díky. Tímto zdravím nejen je, ale i všechny seniory souputníky. :-)

Blanko, hezky jsi ty svoje pocity zakomponovala do těch fotek. Přeju hodně zdraví a výdrž !!

Ten, kdo to nezažil na vlastní kůži, nemůže se vžít do těch hrozných pocitů. Obdivuji všechny pracovníky profesionálních záchranných složek, i ty dobrovolné zachránce. Přeji všem v Bohumíně ať se jim všechno, co nejdříve, vrátí do normálního klidného života. Bude to stát ještě hodně úsilí. Helenko, Tobě i Dimkovi přeju hodně zdraví.

Zažili jste a zažíváte pozoruhodný život. Vaše cesty jsou obdivuhodné. je to na několik knih.

Také pokládám za důležité uvědomit si, že nejsem v kůži postiženého, proto mi nepřísluší hodnotit jeho postoj a chování, ani poukazovat na to, že někdo zvládá situaci líp.

Hani, ty jsi žena mnoha talentů... :-)

Slavit lze kde co - jenom se to musí umět, že !

Pěkné. Pokud na to stále máš, je to fajn a je ti to přáno.

Určitě pro mnho lidí cenné informace a kontakty. Držím všem lidem, které zasáhla povodeň palce.