:-) :-) Asi jsem mimozemšťan :-) :-) V dětství jsem neměla ani jednu kamarádku, zřejmě to bylo tím, že způsob života naší rodiny byl naprosto odlišný od způsobu života rodin mých vrstevníků. Ani v dalším životě to nebylo lepší, ale jen do doby než jsem pochopila, že nejsem na nikom závislá. Je to moje osobní svoboda a za poslední rok mi do života přišlo tolik přátel o kterých se mi nikdy ani nesnilo. Jaká jsem já, tak takoví lidé mi přicházejí do života ♥♥♥

Co takhle psát spisovně!

Asi vybočuji, ale já vůbec letáky nesleduji. Když něco potřebuji, tak si to koupím.

Perfektní cestopis. Umíte krásně popsat zemi, kterou navštívíte. Jako byste tam žili několik let. Vždy se na vaše články o cestování těším. Děkuji.

Rozhodování o druhých vždy přináší komplikace v jakémkoliv oboru. Obzvláště jste-li tím, o kom je rozhodováno.

Tohoto výletu jsem se také zúčastnil, pořádala ho Elpida., a to společně s autorkou zmiňovaného fota dne s názvem "Čekání na převozníka přes Labe". Výlet byl trochu náročnější, cca 14 km celkem.

Jako obvykle jsme se sestrou u ranní kávy nad vaším úsměvným a vtipným fejetonem zasmály. Moc hezký fejeton. Děkujeme.

Paní Lenko, jsem šťastná, že se můj život neodvíjí od čísel, stupnic , měřítek ale X určitostí můžu říci, že sluneční svítí úplněk, déšť ten dlouhý, nekonečný působí na můj spánek, denní aktivity, úsměv i pohodu. Serotonin hraje určitě důležitou roli v organizmu, ale aktivity všeho druhu, přátelé, dělají s naším tělem divy, možná i serotonin se diví. Krásný den všem...

Přesně tim vším, co je zde popsáno jsem prošla minulý týden u nás v Centru prevence. Mohu jen doporučit, ale to snad i tak trochu proto, že jsem prošla t.zv..: " Bez ztráty květinky".

Jsem autorem článku, nechtěně jsem se překlikl a článek ohodnotil, aniž bych chtěl. Rád bych to hodnocení zrušil, ale nikde tuto možnost nemohu najít. Může mi, prosím, někdo poradit? Děkuji.

Milá pozvánka do hezky popsaných míst. Děkuji.

Já se netrefuji, já naprosto souhlasím. Podruhé v životě jsem měla výraznou touhu odejít ( poprvé to bylo z divadelního představení ověnčeného cenou Thalie ). Neudělala jsem to, protože jsem do kina nešla sama a nechtěla jsem manipulovat ostatními. Jsem otevřena novým a netradičním pojetím, ale tohle bylo pro mne skutečně nestravitelné. Připadala jsem si jak v rauši, do kterého jsem se dostala cizím přičiněním. Vznášela jsem se v emoční rovině, která mi byla velmi nepříjemná. Technicky mne obtěžovaly i časté scény s mihotavým světlem ( nemám ho ráda, u citlivých osob může vyvolat i epileptický záchvat ). Krátce - tento film opravdu nebyl ani mým šálkem kávy.

Milá paní spisovatelka. Děkuji za tip na vánoční dárek. Knihy nesmí pod stromečkem chybět.

Maruško, krásné fotky, muselo tam být moc hezky. V Chorvatsku jsme byli dvakrát a doufám, že se tam ještě jednou podíváme.

Milá Naděnko*, díky moc za milý článek a nádherné podzimní fotografie*

Po léčbě z onkologie, jsme chtěl jet do Mariánských lázní. Odradilo mne zde, že opo mě hned chtěli, jen tak, za pouhou rezeraci pobytu (po telefonu) 3500kč. Na takovou hamižnost vážně nemám náladu. Nakonec jsem jel do Poděbrad a tam bylo z kraje roku krásně, žádní cizinci (Němci, Ukrajinci a jiní -inci), přívětivý personál, hezké ubytování, příjemní spolubydlící, vůkol krásná polabská krajina, probouzejicí se do předjaří, prostě nádhera. Jeďte taky do Poděbrad a Mariánky nechte klidně zchudnout!

S CK Delfín jsem několikrát cestovala /Menor Mar, Ischia, Albánie/ a vždy jsem byla moc spokojená. Služby delegátek na vysoké úrovni, rozhodně se to ani nedá srovnat s běžnými cestovkami. Určitě se příští rok s Delfínem někam podívám, ale jen do max.3hod. letu.Ty dlouhé už jsou pro mi namáhavé.

No to jsem tedy zvědavá, jak "novela" zákona prevenci nakopne. Spíše by mě zajímalo jak se loňské dvě miliardy, vydané ze společného měšce, projevily na zdravotním stavu pojištěnců.

Paní Olgo, přeji vám, ať z těžké situace vytěžíte to nejlepší, co se dá. Teprve když se dostaneme do tíživé situace, můžeme odhalit své limity, ale i možnosti.

Vynikající nápad! Máme u nás necelého půl milionu nefachčenků, jejichž děti už čtvrtou generaci neviděli nikoho z rodičů vstávat do práce a přitom mají byty, mají na jídlo, oblečení, energie, chlast, cigarety, automaty, toluen (to ti „chudší“, ti lepší jedou na perník), někteří mají na sobě 0,5 kg a časem se už naučili zlato nechávat v autě, když je šofér zaveze pro sociální dávky, atd. atd. Ono je to málo! Jestliže další a další „chudáci“ bydlí na ubytovnách, je potřeba jim postavit další a další byty a za všechny platit nájem, všechny živit . . . . Kde na to vzít? Jak prosté. Důchodcům zrušíme valorizace, zvedneme ty současné a zavedeme nové daně, elektrikář si koupí novou ostrou tužku a ze státního rozpočtu, který je zatím jenom kaše, tak udělá rovnou sr …. Málem jsem zapomněl: Nejhorší pro ty lidi je, že mnohdy si musí odpustit dovolenou s rodinou někde na horách nebo u moře.