Jak pro koho. Čím dál více úkonů, ať už při styku s úřady nebo nakupování, se přesouvá do online světa. Pro starší lidi, co nemají počítač, chytrý telefon a stejně by ho neuměli ovládat je dost. Všichni nemají doma také ochotné vnuky.  To může být problém. Stát nebo instituce nebo podnikatelé nemohou přece slabším právním předpisem například vyhláškou nebo nějakým vnitřním předpisem stanovovat povinnosti občana. To lze jen ze zákona. je to úloha státu. Pokud nejsou senioři schopní nebo ochotní se to naučit, tak to musí za ně činit stát. Na kvalitě života starých a nemocných lidí se nesmí šetřit. Jsou věci, které se musí dotovat ze státního rozpočtu. Jako je třeba doprava. jako řešení bych nechal část přepažek nebo zavedl nějaké místo, kde to někdo za seniory  udělá.

Při podávání různých žádostí musí někdy občan či klient je podávat pouze elektronicky. Část důchodců, zvláště s vyšším vzděláním to sice bravurně zvládá, ale co ti ostatní? Není jich málo. My také chodíme po neznačených cestách pomocí GPS. Je nám přes sedmdesát, ale kolik nás je? Používají pouze tlačítkový telefon bez připojení na internet. Jak si potom mají žádost vyřídit? 

Uvedu příklad. Ve zdravotních pojišťovnách si můžete v rámci prevence požádat o nějaký příspěvek. Já jsem diabetik, tak to bohatě využívám. Rozdíl je ten, že na něj dosáhnu, protože to umím podat. To se musí naskenovat paragon, poslat ho jako přílohu  a vyplnit elektronicky žádost. Ti, kteří to neumí, tak se na to vykašlou. Jedná se o nemalé částky. Myslím si, že s tím i pojišťovny počítají. Určitě je to potěší. Ušetří. Nebo různé jiné žádosti směrované i na státní instituce. Nezavání to diskriminací? Já myslím, že ano. Možná, že to někde zvedne a Ústavní soud bude mít více práce. 

Jak z toho ven? Mělo by být zavedeno nějaké přechodné období. Počkat až vymřeme, až budou na světě jen lidé s počítačem. Až bude počítačová negramotnost vymýcena. Bude to stejné jako se vzdycháním po socialismu nebo souzení jestli byl někdo vědomým spolupracovníkem STB.