Brázdím jeden z nejmenovaných potravinových supermarketů. A je to, jako vždy. Na regálech volají nápisy: „Akce, sleva, výhodný nákup. No, nekupte to! Vajíčka v akci. Opravdu? Mají cenu, jako by je snesly zlaté slepice. Máslo je zlevněné? To si dělají legraci!“

Černý listopad vystřídají předvánoční slevy a po nich ty povánoční a lednové. Z televize vykřikuje zelená příšerka. Jako každý rok se v tomto období zintenzivňuje oblíbená hra prodejců: „Jen naše zboží je to nejlepší, nejzdravější, nejčerstvější, nejmodernější a samozřejmě nejlevnější!“ Při soutěžení o zákazníka je třeba na sebe upozornit. Bez zisku nelze podnikat. To všichni chápeme. Reklamní hra, kterou mezi sebou spotřebitel a prodejce hrají, je do určité míry potřebná pro obě strany.

Jen jako zákazník si musím uvědomit, že všechny ty prodejní sliby,  je nutné brát trochu s rezervou. Na druhou stranu obchodník by měl znát hranice. Vědět, kde končí lehce přikrášlená pravda a začíná obyčejná lež. 

Také by možná stálo za trochu přemýšlení, co je a co není užitečný marketing. Bezduché reklamy, při svém nekonečném omílání, většinu z nás otravují. Hraní oblíbené „schovávací bojovky“ obchodů s potravinami: „Kam zase přesunuli ten chleba?“ Je poněkud únavné. Už nás nepřekvapí, že ve výši očí je obvykle vystavený ten nejdražší sortiment. Pro normálnější cenu je nutné vyzkoušet podřep a hledat v regále při zemi.

Nápis „Akce“ je obrovským písmem, ale na cenovku zboží  s podrobnějšími podmínkami, potřebujete málem lupu. Tohle je z letáku, tamto z aplikace. Nakupovat občas není legrace.

Dávno jsme si zvykli na  plné regály i možnosti volby. Už jsme skoro zapomněli jaké to je, stát ve frontě na základní druhy potravin a nedostatkového zboží. Mladší ročníky to naštěstí ani nezažily. Takže občas nějaký ten obchodnický trik všichni tolerujeme.

Přesto i my zákazníci umíme počítat. I když se nám občas stane, že pod masáží reklamy  a dalších klasických triků, podlehneme i nevýhodné nabídce. Jistě většinu z nás potěší, když ušetří nějakou korunu.  Zvlášť když plat nebo důchod není nijak závratný.

Nevyšlo by, ale daleko levněji a nebylo by pro všechny jednodušší, zaměřit se spíš na pravdivé informace?  Dělat obchod férově a bez zbytečných hloupostí?  Opravdu je třeba platit za vymýšlení trapných sloganů?  Neobejdeme se bez vycpaných zvířátek, nálepek a kuponů? Výroba takových reklamních zbytečností se do konečné ceny prodávaného zboží nezbytně propisuje.

Před více než dvaceti lety, jsem byla okouzlena možnostmi nakupování ve velkých super a hyper obchodech. „Ten výběr a za tak nízké ceny, úžasné!“ Tehdejší panující všeobecné nadšení pro tento druh nákupu. Bez milosti převálcovalo malé lokální obchůdky, nejen s potravinami. Možná pomalu přichází doba na jejich návrat, třeba jen v určitém sortimentu. Pro velké hráče na trhu by konkurence byla ozdravná.