Na téma jak žít co nejdéle v co možno nejlepší fyzické a psychické kondici se v posledních letech objevují tisíce rad a doporučení. Jisté je, že průměrem je nyní o dvacet let delší věk, než bývalo běžné, u našich prarodičů. A jasné je, že si všichni představují, že by těch dvacet let mělo být prožito. Ne přežito v závislosti na péči druhých.

 

Každý člověk je jiný a každý si v tomto směru představuje jako nejvhodnější způsob, jak si život prodloužit ve zdraví, něco jiného. Někdo se týrá od mládí v posilovně, jiný slézá vysoké hory. Někdo sází na psychickou pohodu, medituje, cestuje, vzdělává se. Někdo naopak potřebuje k pocitu, že jeho dlouhověkost bude příjemná, plastické operace, vylepšování vzhledu všemi možnými moderními metodami.

„Na téma, jak žít dlouhý a kvalitní život slyšíme stovky rad. Nejlépe ale obvykle fungují ty nejjednodušší věci a stačilo by, kdybychom si jich zapamatovali maximálně pět,“ říká lékař Tomáš Šebek.

„Jednou z nich je pohyb. Není třeba dělat velké výkony, pokud na ně člověk není zvyklý. Stačí si jen denně trošku propotit triko třeba tím, že vystoupíme o jednu, dvě zastávky tramvaje dříve a jdeme pěšky. Další zásadu jsem si pojmenoval jako talíř. Prostě je dobré se nepřejídat, nesníst všechno, co dostaneme na talíři, zapomenout na zásadu našich babiček, že se musí vše sníst a talíř vylízat do čista,“ vysvětluje. Jako třetí zásadu uvádí potřebu vystavovat se vědomě chladu. „Stačí mít třeba patnáct minut husí kůži. To, že vyjdeme v chladu na terasu v triku, nám rozhodně nepřivodí nemoc, ale právě naopak. Stejně důležité je dobře spát. Nejde ani tak o délku spánku, protože každý potřebuje trošku jinou, ale o kvalitu. A poslední zásada je udržovat vztahy,“ vypráví.

Vztahy jsou slovo, které bylo skloňováno ze všech stran na akci NN Životní pojišťovny, která se zabývala otázkami spojenými se stárnutím populace. Tato finanční instituce každý rok pořádá mezinárodní výzkum na toto téma a ten letošní jednoznačně ukázal, že kdo má dobré vztahy s příbuznými a blízkými, má i příjemnější stáří.

„Vztahy jsou zásadní pro dobrý život ve stáří. Pohyb samozřejmě také. A také schopnost získávat a vyhodnocovat informace, přijímat je tak, aby jich nebylo ani moc ani málo. Jako další zásadu bych zmínila schopnost umět si říct o pomoc, když mi není dobře. Sdílet s blízkými nebo s někým to, co nás trápí. Člověk, který nesdílí, je ohrožený,“ říká psycholožka Klára Gramppová.

Vysokého věku se ve velmi dobré psychické a fyzické kondici často dožívají lidé, kteří žijí velmi prostým, jednoduchým způsobem života. V posledních letech na toto téma proběhla řada výzkumů s jasnými závěry, které se dají shrnout tak, že lidé, kteří dosáhli dlouhověkosti ve zdraví, hodně chodili pěšky, jedli prostá jídla, věnovali se manuální práci. Nejjednodušeji shrnuto: víc pro sebe dělá muž, který chodí na túry a umí naštípat dříví, než muž, který tráví hodiny v posilovně a pohyb je pro něj spojen s dosahováním rekordů.

„Mezi lidmi často panuje představa, že je období produktivního věku, pak střih, dostáváme se do penze a tím je najednou všechno jinak. Ale tak to není. Tak, jak žijeme celý život, zpravidla žijeme i ve stáří. Jestliže nemáme dobré vztahy s blízkými, odchodem do penze, tedy tím, že budeme mít víc času, je už nevytvoříme. Říkat někomu, jak se má ve stáří změnit, jak má hledat smysl života, to je dost pozdě. To, jak fungujeme celý život je vlastně investice, ze které pak ve stáří můžeme čerpat,“ míní Simona Bagarová, zakladatelka společnosti Mila, která se věnuje tématům týkajícím se stárnutí populace a komentovala průzkum NN Životní pojišťovny.

Pro někoho je dlouhověkost strašákem, pro někoho výzvou. Každopádně je to téma, které nyní vzbuzuje velké diskuse a je také předmětem obrovského byznysu s nejrůznějšími vitamíny, doplňky stravy, kosmetikou, radami, doporučeními, cvičebními metodami a podobně. Lidé, kteří se ale problematice stárnutí věnují skutečně podrobně a mají své názory podložené výzkumy a vlastními zkušenostmi, se shodují, že i v této oblasti platí zásada – méně je víc. To, co se zdá být prosté, obyčejné, až banální, totiž funguje často lépe než to, co se tváří jako nejmodernější sofistikovaná metoda.

Jinými slovy, trochu chladu, hladu a pohybu nikdy neuškodí.

Naopak nedostatek přátel, kamarádů či dobré vztahy s rodinnými příslušníky, uškodí vždycky.

Vratislava Hofmanová, redakce