Nejlepší dárek.  Než-li se k dárku, který mě potěšil dostanu, musím  Vám vysvětlit to, že mnoho věcí, které jsou nyní samozřejmostí za našeho mládí neexistovalo. Dnes, když jdete do drogerie nejsou spreje ničím zvláštním. Je jich tam plno, ať už se saponáty na úklid, s parfémy, deodoranty i s laky na vlasy a bůh ví s čím jiným. Vždy tomu tak nebylo, před 50 lety se ještě spreje u nás nevyráběly ani nedovážely. Na zpevnění účesu se kupoval Suzi lak  v 1/2 litrové láhvi a k tomu skleněný rozprašovač. Problém byl, že se po několikerém použití a zaschnutí lakem zalepil a bylo třeba ho vyvařit. V horké vodě často nevydržel, praskl a já musela sehnat a koupit nový.    Těchto mých trablů si všiml můj tehdy asi deseti letý synek, rozhodl se, že mě překvapí a ze svých úspor z
kapesného mi koupí k Ježíšku rozprašovač do rezervy, až se mi ten co mám zničí.

Nastal Štědrý den, každý jsme pod stromečkem našli nějaký dáreček. Robalím balíček "mámě" a dostala jsem záchvat smíchu. Můj chlapec se na mně trochu překvapeně, trochu ustrašeně díval, co se mi stalo, čemu se tak řehtám. "Mami co jsem udělal, proč je Ti můj dárek k smíchu.?"  Hodnou chvíli jsem nemohla pro smích a slzy odpovědět, po nějaké době říkám: "K čemu jsi mi to koupil"? "No přece na ty tvé vlasy, na ten tvůj lak". "Lubo, ae vždyť je to klystýr, to sis spletl." A vysvětlila jsem mu k čemu to slouží. Dítě zesmutnělo, skoro mu bylo do pláče, ale já mu říkám :"Nic si z toho nedělej, dals mi ten nejkrásnější dárek, protože smích prodlužuje život  a já díky tobě jsem se tolik nasmála, že tu určitě budu nejmíň o deset let déle." Tím jsem ho uchlácholila a ještě dlouho nás  vzpomínka na tuto situaci pobavila. Přesto,že jsem tuto zdravotní pomůcku nikdy nevyužila, několikrát se stěhovala a uplynulo mnoho let,mám ji dosud, protože jsem nikdy neměla srdce se ji zbavit. Takže i tak může vypadat nejmilejší a nejveselejší dárek.

Jak šel čas byly  další dárky, dostávala jsem je i dávala a měla radost, když obdarovaného potěšily. Můj syn vyrostl a dospěl, já zestárla a k mým osmdesátinám  jsem od něho dostala už ne dárek, ale dar - poznávací zájezd do Vietnamu. Měla jsem sice trochu strach, jak ten 12ti denní pobyt s dlouhým letem a dalšími vnitrostátními lety i horkým klimatem ve svém věku zvládnu, ale lékařka mě uklidnila, že jsem v pořádku a mohu jet. Zájezd byl úžasný, Vietnam jsme projeli od severu k jihu, a na to co všechno jsme poznali se nedá zapomenout. Z této cesty kromě nezapomenutelných vzpomínek mám i krásné video, které nám udělal náš báječný průvodce.

Můj chlapec umí dávat ty nejlepší dárky .