Kdysi dávno byla mladičká a něžná a on byl plný síly. Voněl jí a ráda se ho dotýkala. Žhavě se milovali a potom kolíbali. Reprodukční medicínu nepotřebovali. Děti mají dělat mladí. Jednak to jde lépe a starší také na ně už nemají nervy. Měla pouhých devatenáct a o životě v páru toho moc nevěděla. On zrál velmi pomalu. Také odpovědnost přijde lety a se zkušeností. Někdy zlobil, ale věděl, že má doma poklad.

Na svět se dívali a dívají stejnýma očima. Peníze jsou potřeba, ale nejsou pro ně na prvním místě. Na začátku musí být přitažlivost a touha. Potom zaklepe na dveře láska. Pár společných zálib, trochu tolerance a je zaděláno na dlouhodobý vztah. Byly i zlé chvíle, ale jelo se dál. Dnes se lidé rozvádí a mnohdy ani neví proč. Nikdo jim nic nedaroval, přesto dokázali si slušný domov vybudovat. Po více jak 40 letech si jí stále váží a neřekl by o ní křivé slovo. Když není doma, tak se jí stýská. Někdy jí ublíží a pak ho to mrzí. Odpustí mu. Proč? Pořád ho má stále plnou hlavu. Děti vyletěly z hnízda, ale jako tažní ptáci se vracejí. Pořád tam mají domov. Nikdo jim nepomáhal, ale oni svým potomkům ano.

Žít singl je jednoduší, ale oba po tom netouží. On má ruce již poseté hnědými skvrnami, přesto si je žena přitiskne na svou tvář. Místo černé barvy mu na hlavě svítí bílá. Usíná a jeho ruku v dlaních svírá. Práškem na spaní je pro ni jeho hlas. Cítí se v bezpečí.  Uplynulo tolik let a pořád mu vlasy láskyplně hladí. Někdy ne, když je nazlobená. Jenže jí to přejde. Když vedle ní nedýchá, vzbudí jí to, i když jde jen na záchod. Pořád ho miluje. Tolik let!! Co, je pořád spolu spojuje? Děti, společné zážitky a potřeba být spolu. Ve dvou spolu stárnou. Jen umřít musí každý zvlášť.

Někdo má potřebu prožít život ve dvou. Jiného naplňuje střídání a hledání. Těch nabídek a užívání. Jsou lidi, kteří hledají pravého celý život a nic, jako alchymisté zlato. Třeba někomu vadí, že mu druhý hýbe s hrníčky na polici. Jsou lidi, co za singl nemohou, ale naopak co si život jinak neumí představit. Každý podle svého gusta. Je to každého věc. Já za sebe. Neumím ani nechci žít sám.