Veteránské srazy mají svůj datum, místo a někdy i specializaci. Ve všech případech to je pastva pro oči, spojená s obdivem k těm, kteří takovou parádu renovují a udržují, a je to jeden z mála příkladů, kdy je fuk, jakého jsme vyznání, politické orientace nebo jakéhokoliv pohlaví.

Jeskyně Balcarka. Zde se na parkovišti sjíždějí vyznavači a majitelé motorek značky Norton.

Značku založil v roce 1899 James Lansdowne Norton. To dá rozum.

Na Nortonu přijela i vysmátá nortonka.

Zúčastnit se mohly samozřejmě i motorky jiných značek. Například zetka s hrazdičkou.

Jedeme přes Moravský kras dál

do Slavkova, kde se tradičně sjíždí stroje různého užití, obsahu, délky a značek,

seřadily v zámeckém parku.

Aerovky, spolu s Tatrou byly a ještě jsou symbol první republiky.

Elegance na entou.

Škoda 1101. Auto, které mě fascinuje a nevím proč. Říkalo se mu Tudor.

Stylově přijely celé rodiny.

Tyhle auta jsou na první pohled humpolácký a škaredý, až jsou nádherný.

Tady jsme na úplném začátku a

zde vlastně taky.

Zapomenutý nebo jen schovaný fichtl, kozí dech, a tak různě.

Někdo měl svůj vlastní odvoz.

Tak samozřejmě přijely i zájezdy plné obdivovatelů a

nejvíc jich bylo pod záštitou ROH, hrazených z FKSP.

Každé putování vyžaduje občerstvení.

Valíme na severozápad směr Bystřice nad

 

Na zdejším náměstí se konal pravidelně memoriál Františka Proseckého seniora, dnes přejmenovaný pietně na Františků Proseckých, protože Franta už bohužel není mezi námi, ale má tam nahoře jistě radost, že sraz stále funguje a má v tom „prsty“ vnuk František.

Sraz je zaměřen na vozy značky Tatra.

A když khaki, tak ještě Tatra 805. Říkalo se ji Kačena, Kvíčala, Píšťala a Fňukna. Všechny přezdívky se na ni hodily. Mimochodem khaki pochází z hindského ख़ाकी ...kdyby někdo nevěděl.

ale samozřejmě ostatním je náměstí také otevřeno.

A zase Škoda 1101. Jako klučina jsem nahlížel do kolika mají auta tacháč. Od té doby vím, že Tudor ho má bez ručiček.

Autobus Tatra 500HB familiérně Honzík. Šest let trvala jeho náročná renovace. Říká se, že si ho tatrováci postavili na truc, jako vzdor proti nadvládě autobusů Škoda. Povšimněte si, jak se směje.

A tak ještě jedna krátká mezizastávka v Boskovicích, kde mají základnu a svůj sraz Velorexové.

Přezdívek měl spoustu a určen by především pro invalidy.

Karoserii mohl mít třeba háčkovanou nebo vyšívanou, pak

vedle něho vybledly všechny značky.

Předěšlá fotoreportáž VÝLET NA KOLE NA SLOVENSKO DO RAKOUSKA A HLAVNĚ NA MORAVU