Milá Irenko, od chvíle, kde jsme s našimi vnoučaty vyčistili mosaznou destičku na chodníku před domem, kde jsi bydlela naposledy, musím na Tebe myslet.

Nejspíš nevíš, jakou destičku mám na mysli. Těmto destičkám, se říká „kameny zmizelých“. Jsou zabudované v chodnících v mnoha evropských městech, jsou jich desetitisíce. To je prostě strašně moc, a kdyby na to byla síla, mohly by jich být miliony.

Nevím, jestli umíš číst, ale spíš bych myslela, že ještě ne. Tenhle dopis ale najdeš v nebeské poště, tak mu rozumět budeš.

„Babičko, proč čistíme ty destičky,“ Ptaly se děti. A tak jsem jim to vysvětlila takto: „Když byla před 80 lety válka, a to i já vím jen z vyprávění, stalo se strašlivé zlo. Určitou skupinu lidí, byli to Židé, tedy lidi, kteří měli jinou víru nebo měli své předky v národě Židů, tak tedy tuto skupinu lidí chtěli úplně vyhladit ze světa. Ti lidé nebyli vojáci. Byli to tátové, mámy, babičky, dědečkové i děti. Všechny je odváželi pryč do takových táborů a tam je zabili. Bylo jich moc, proto nemají hroby, jejich popel někde zmizel. Bylo to takové zlo, že už ho nikdy nechceme. Jeden pán v Německu, jmenuje se Günter Demnig, začal na místa, kde Židé bydleli, dávat dlažební kostky s mosaznými destičkami. A my je čistíme místo toho, abychom na hrob dali květinu.“ 

A Irenko, taky na Vás všechny vzpomínáme. Na Vaše duše, duše mučedníků.

Pak se děti zase ptaly: „Babičko, co je tam napsáno?“  Čtu a svírá se mi hrdlo: „Irena Schidlofová, narozena 1936, zavražděna 1942.“ „Ale to jí bylo 6 let,“ vykřikla starší vnučka. „Jako mně“, srovnal si v hlavičce mladší vnuk. A čistily tu destičku, až svítila na chodníku před domem, kde jsi bydlela naposledy. Snad odlesky z vyleštěné mosazi doletěly až do nebe, abys mohla mít radost, z něčeho dobrého, Irenko. Je moc dobře, že jsi byla na tomto světě. Možná, kdyby dějiny nebyly tak kruté, potkávala bych Tě v ulicích města jako starou paní. Pro nás jsi zůstala dítětem.  V lidské mozaice není nikdo zbytečný. Děkujeme, že jsme se s Tebou takto mohli seznámit.

Babička, která má ráda děti

 

(Kameny zmizelých se nazývají také Stolpersteine= kameny, o které se zakopává)