Michaela Přibová - Vernisáž
Článek – Můj život s kočkami - Moje vernisáž Dcera odjela pracovat do Švédska, a tak se k nám přistěhoval Vilík se Safírkem. Dvě ruské kočky, vlastně kocouři. Nastalo seznamování s novou rodinou. Dva „čistokrevní voříšci“ byli přátelští od začátku. Ostatní kočky se držely zpátky. Vilíka udivovalo a zajímalo všechno, co se kolem dělo. Změna prostředí zvídavého kocourka fascinovala. Dva čistokrevní kocouři se na ostatní dívají spatra. Stará moudrá kočka Vikina je shovívavě přehlíží. Dvě černobílé kočičky nám zbyly po devadesátileté paní. Přišly na zimu a celou ji prospaly u kamen. Jedné mrazivé lednové noci přijel neznámo odkud úplně promrzlý a vyhládlý kocour. Že prý chce bydlet u nás….Chlupatý, zrzavý, krásný kocour. Že byl krásný se ukázalo, až jsme ho umyli a učesali. Safírek takové štěstí neměl. Dostal mrtvici, ochrnul na celou levou část. Půl roku jsme bojovali o přežití. Začal pomalu jíst i chodit ven. Začínal být soběstačný. Bohužel šestý měsíc jsme prohráli.