Děti naše, děti vaše
rády mají Mikuláše.
Vznešený a tajemný je,
když svou berlou pokyvuje.
I doprovod s sebou mívá,
za andělem čert se skrývá.
Když řetězem zařinčí,
zlobivci se přikrčí.
Žádný v pytli skončit nechce,
a i když jim není lehce,
rychle něco přednášejí,
někteří i píseň pějí.
Co když brzy přestanou,
copak asi dostanou?
Bramboru a kousek uhlí!
Strachy stojí celí ztuhlí.
Anděl vždycky laskavě
hladí všechny po hlavě.
Nad zlobivci, nad hodnými
zamává jen křídly svými.
V koši plno sladkostí,
děti září radostí.