Smažený kapr s bramborovým salátem je vánoční tradicí, která z našich štědrovečerních stolů nikdy nezmizí. I když se objevuje stále více těch, kteří z ryb upřednostňují lososa. Nehledě na domácnosti, kde ryby vůbec nejedí. Tam si obvykle při sváteční večeři nejčastěji pochutnávají na vinné klobáse či smaženém řízku. Přibývá však i těch, kteří masu neholdují vůbec.
Typickým příkladem je ředitelka pražského Divadla Spejbla a Hurvínka Helena Štáchová. „Můj muž Miloš Kirschner, který už bohužel není mezi námi, byl na maso, ale od jeho smrti jsme celá rodina vegetariáni. Máme sice typický bramborový salát, ale rok co rok se těšíme na smažený lilek. Nemáme dokonce ani rybí polévku – připravujeme dobrou zeleninovou. Ale nevadí nám to, máme to rádi,“ řekla Štáchová.
Jejím opakem je oblíbený moderátor Aleš Cibulka, se svým partnerem Michalem Jagelkou se považují za typickou "vepřovou rodinu". „O Vánocích vždy mizíme na chaloupku, pryč od starostí všedního dne. Na Štědrý den se jdeme projít – když nám vyhládne, dáme si vepřové řízky s bramborovým salátem. A pokud někdo tvrdí, že ten jeho salát je nejlepší, není to pravda. Nejlepší totiž dělám já,“ tvrdí hrdě Cibulka.
Podle svých slov do něj dává vše, co do něj patří. Tedy brambory, mrkev, cibuli, hrášek či majolku. „Není tam uzenina ani lák z okurek. Nejsou tam ani rybičky, které tam někdo přidává, ale ani jablko,“ podotýká.
Cibulka rovněž připomněl slova jednoho psychologa, který uvádí, že právě štědrovečerní bramborový salát je nejčastějším zdrojem hádek lidí, kteří spolu začínají žít. „Každý je totiž zvyklý na jinou chuť, kterou měl ve vlastní rodině.“
V dřívějších dobách se půst držel po celý advent. Zatímco dnes se štědrovečerní večeře zúžila na zmíněného smaženého kapra s bramborovým salátem či jinou rybu, zpravidla lososa, dříve musela být na stole trocha od každého druhu plodin, které se pěstovaly na poli.
„Měšťané a ti bohatší měli rybu na několik způsobů, někde se jedl pečený krocan, plnění hlemýždi, ve středních Čechách byl častý králík v omáčce nebo řízky, přestože obecně panoval ještě na Štědrý večer půst masa kromě ryb. Ve městech dříve než na vesnicích nechybělo různé cukroví, později vánoční dort, jižní ovoce, punč, lihoviny a káva,“ píše etnografka a fokloristka Jiřina Langhammerová v knize Lidové zvyky.
Na venkově se tradiční jídelníček udržoval déle. Na začátku hostiny se podávaly oplatky s medem – ve sbírkách muzeí jsou dodnes železné formy, v nichž se pekly. Jsou to velké kleště s terčíky reliéfně zdobenými symboly Vánoc. Zatímco dnes se připravuje většinou rybí polévka, dříve bývala z luštěnin: z čočky či hrachu. To mělo skrytý význam, protože snadno bobtná a nabývá na objemu. Častým hlavním jídlem byl nákyp s příměsí hub v Podkrkonoší zvaný hubník, ve středních Čechách kuba. Součástí večeře bylo ovoce, nejčastěji ve formě sušených křížal.
A co Vy? Dokážete si představit Vánoce bez kapra a bramborového salátu?
