Svlékám ze sebe starý rok
a úplně holá a nevinná čekám na ten příští.
Copak mi přineseš ty nový roku?
Vždyť sám se bojíš prvního kroku.
Po krůčkách půjdeme s nadějí
a já nic neudělám raději.
Vždyť co mě čeká?
Už málo mě leká.
Copak se horšího může stát?
Čeho se v životě musím bát?
Chci žít jen tak, jak žít se má
ráno vstát, zpívat si, těšit se, na co se dá.
Já nechci málo ne, je toho dost.
Stavím si přes život svůj nový most.
