Opožděná předmluva: Protože si redakce všimla, že jsem na chatu několikrát reagoval na žádost o pomoc s nahráním, nebo úpravou fotek, nabídla mi vedení nějakých kurzů pro začínající fotoamatéry. Vím, že na i60 jsou i zkušenější fotoamatéři, možná i profíci, ale… Na vedení takového kurzu se necítím odborně, ani lektorsky, ale přesto si myslím, že by někteří podobné rady uvítali. Kontaktoval jsem tedy pana Ondřeje Neffa a domluvil s ním zveřejňování článků ze sekce Fotografujeme a Editujeme z jeho webu www.digineff.cz. Vím, že každý si může různé návody najít sám, ale není nad to, uložit si tyto návody ve Wordu a mít je v PC po ruce, místo zdlouhavého vyhledávání. Na konci každého článku je adresa toho článku, kde si každý může prohlédnout snímky v plném rozlišení, případně stáhnout do PC, popsaný postup editace si vyzkoušet a porovnat výsledek. r.c.
9. leden 2012 Fotografujeme
Na sněhu - kompenzace expozice
Než se dostaneme k dnešnímu tématu, vrátím se k Archivaci fotek. Připomínka z diskuze, že ukládáte fotky na Rajče nebo Zoneramu je v pořádku. Důležité je však mít fotky jednotným způsobem pojmenované, případně označené klíčovými slovy a ukládat je v plném rozlišení. Bylo by nemilé prohledávat stovky nebo i tisíce vlastních fotek, abyste našli fotku z chalupy před 13 lety, jak se Pepíček poprvé rozjel sám na kole, abyste ji mohli vložit do fotoknihy, kterou chcete vytvořit k jeho osmnáctinám.
A teď už k dnešnímu tématu: Pokud máte digitální kompakt, kde nemáte k dispozici pokročilé expoziční programy (Programová automatika, Priorita času, Priorita clony), nebo fotíte se zrcadlovkou na Automat, doporučuji spíš používat, pokud to podmínky umožňují, Scénické režimy, než plnou automatiku. Výsledky bývají o chlup lepší. V tom případě se vás tento článek netýká. Když používáte režimy P, S (Tv), A (Av), je dobré se s touto problematikou seznámit. Ale pokud se vám nepodaří podle histogramu ideálně nastavit kompenzaci expozice, a zopakovat snímek s jiným nastavením už nejde, nezoufejte. Dá se to částečně napravit editací v počítači. Ale co naplat, je to práce navíc. r.c.
Kompenzace expozice na sněhu ozářeném sluncem je velmi důležitá - do plusu! Proto je třeba si něco říci o kompenzaci expozice.
Tahle veledůležitá funkce se užívá pořád - a většinou ji používáme v režimu "do mínusu": Za slunečného počasí se tak vyvarujeme přepáleným jasům, obrázky jsou sytější (a někdy ostřejší, protože funkce obvykle zkrátí dobu expozice).
Na sněhu je příležitost, kdy použijeme kompenzaci do plusu. Ukažme si typický příklad - vyfotil jsem za prudkého slunce naši ulici:
OBR. 1)
S obrázkem jsem nic nedělal, jen jsem ho zmenšil. Všimněte si, že sníh není bílý, je našedlý. Co se s ním bude dít, když nastavím kompenzaci expozice do plusu? Na dalších ukázkách vidíte výřezy 1:1 ze spodní části obrázků, které jsem ze stejného místa postupně exponoval. Výchozí snímek byl bez kompenzace a postupně jsem snímal s kompenzací +0,3, dále +0,7, +1 a +1,3. Takže to vypadá následovně:
OBR. 2)
Vidíte, jak s rostoucí kompenzací (správně bychom měli říkat korekcí) je sníh bělejší! Dokonce ani při korekci +1 3 se neztrácejí detaily ve sněhu! Jak to vypadá s přepaly? Tady je ukázka přepalů u té varianty, která byla pořízena s korekcí +1 EV:
OBR. 3)
Vidíte, že to není žádná hrůza. Přepaly jsou na fasádě domku v pozadí, trochu ve stopě auta a v červeném kanálu na domcích po stranách. Celkově je ale obrázek v pořádku, přepaly v něm nejsou problém. Podívejme se ale na další ukázku. Opět, je pořízena bez jakékoli korekce:
OBR. 4)
Jak to vypadá s přepaly? Tady je ukázka:
OBR. 5)
Řeknete si, že je to záhada hlavolamu. Je tu sníh, žádná korekce a v obrázku jsou přepaly a předtím žádné přepaly nebyly a sníh byl dokonce šedivý!
Vysvětlení je jednoduché. Expoziční automatika je kalibrovaná na odrazivost střední šedé, tedy na tzv. osmnáctiprocentní odrazivost. Takovou odrazivost má příroda, když je vše zelené, když všechno kvete. Když ale v záběru převažuje bílá plocha ostře napálená sluncem, automatika je tím pomýlena a zbytečně utahuje clonu a zbytečně zkracuje expozici - jako když oslněný člověk mhouří oči. Takový případ je na prvním příkladu - a zde tedy nesmíme s kompenzací (lépe korekcí) šetřit.
Jenže v druhém případě sníh nepřevažuje - je ho podstatně méně a jeho působivost na automatiku vyvažují temné kmeny stromů. Takže tento snímek v podstatě žádnou korekci nepotřebuje, dokonce by mu neuškodila malá korekce do mínusu.
Je tedy třeba pečlivě zvažovat, zda bílá plocha sněhu hraje rozhodující nebo podružnou roli (když je poměrně malá). No a samozřejmě dobrý rádce je histogram, případně na zrcadlovkách a některých kompaktech indikátor přepalů na prohlíženém obrázku. To jsou rozhodující ukazatelé, jimiž se máme řídit, aby expozice byla správná, aby odpovídala světelným podmínkám - a odrazivosti motivu.
Zmateni? Kdo má kompakt, může se uchýlit k přednastaveným režimům, tam jistě najde režim sníh. Ten za něho udělá vše potřebné. Mezi námi, udělá jen jedno - nastaví kompenzaci (korekci) do plusu... Ale nemusíme o tom vědět, nastavujeme ikonu sněhuláka a ne nějaké cizí slovo!
Poznámka: Všeobecně je lepší mít snímek mírně podexponovaný, než přeexponovaný. V přepálené bílé žádné detaily nejsou, v tmavých, podexponovaných partiích se dají při editaci zachránit. Ale, všeho s mírou.
Další příklady použití kompenzace (korekce) expozice:
Sníh, pláž, vodní hladina, bílá stěna… +2/3 až 1 EV
Ostré slunce za zády fotografa… -0,3 až -0,7 EV
Fotografie v protisvětle… +0,7 až 1 EV
Podmračená, noční obloha… 0 až +2 EV
Tmavý (černý) objekt… -2/3 EV
Další možností je Bracketing, pokud ho přístroj umožňuje, ale o tom zas někdy jindy. A příště si povíme o jedné z možností záchrany pokažené fotky. r.c.
Zdroj: digineff.cz
http://digineff.cz/art/fotografick-praxe/na-sn-hu-kompenzace-expozice.html
