Mezi kuřáky je oproti nekuřákům víc těch, kteří mají problém s nadměrným pitím alkoholu. Ukázal to průzkum Státního zdravotního ústavu, který také potvrdil, že nejvíce jsou ohroženi závislostí na alkoholu mladí kuřáci. Lékařka Eva Králíková z pražské poradny pro odvykání kouření řekla, že cigareta je vstupní bránou k jakékoli drogové závislosti. Kouří až 90 procent lidí závislých na alkoholu, heroinu a jiných nelegálních drogách.
"Obecně kouření souvisí s jinými závislostmi. Prakticky 80, spíš 90 procent závislých kouří a téměř ve 100 procentech byla cigareta první drogou, kterou zkusili," uvedla. Mozek kuřáka je podle lékařky zranitelnější vůči účinku drog, platí to i obráceně. "Kuřák, který zkusí heroin, snadněji spadne do závislosti než nekuřák, a naopak ten, kdo užívá jiné drogy, snadněji se stane závislým na nikotinu," vysvětlila.
Kdo se léčí ze závislosti na drogách, měl by přestat i kouřit. Závislí to obvykle odmítají s tím, že vzdát se obojího najednou nezvládnou. "Měli by léčbu podstupovat zároveň, protože pak mají větší šanci udržet si abstinenci od drogy i kouření. Také je to pro ně snazší, protože přestávají najednou. Některé léky užívané při léčbě závislosti na tabáku potlačují abstinenční příznaky i u závislosti na alkoholu, možná i na dalších drogách, to se zatím neví úplně přesně," řekla.
Při léčbě jen jedné z obou závislostí se zvýší užívání druhé drogy. Například když kuřák závislý na heroinu přestane brát heroin, začne mnohem víc kouřit. Závislost na nikotinu poškozuje všechny kuřáky, větší škody napáchá u dětí a dospívajících. Jejich mozek je zranitelnější a snáze závislosti propadnou. Zranitelnější je i celý organismus.
Na ochranu před následky kouření, pití alkoholu a užívání nelegálních drog chystá ministerstvo zdravotnictví nový zákon. Počítá například se zákazem kouření v restauracích a všude tam, kde se podává jídlo.
Podle Králíkové by bylo účelnější vytvořit samostatný zákon o kontrole tabáku. "Kouření zabije víc lidí než alkohol a všechny nelegální drogy, dohromady, včetně dopravních nehod a sebevražd. Na následky kouření zemře ročně v Česku 16 000 lidí, každé šesté úmrtí je spojeno s kuřáctvím," sdělila.
Vzorem pro zákon by mohla podle Králíkové být Rámcová úmluva o kontrole tabáku, kterou vydala Světová zdravotnická organizace a Česko se k ní připojilo. Zákon by měl stanovit, že ve veřejných prostorách se nekouří, nedávat žádné výjimky. "Stejně jako v restauraci očekávají hosté zdravotně nezávadné jídlo a pití, měli by tam očekávat i čistý vzduch," uvedla.
Základním opatřením by mělo být vyšší zdanění cigaret, kuřáci by kouřili méně. Součástí komplexního přístupu by měly být i zcela nekuřácké veřejné prostory, zákaz reklamy a marketingu na kuřivo, a to včetně míst, kde se prodávají, dále jednotné balení bez loga výrobce a s obrázkem se zdravotním varováním.