Poslechla jsem svoji lásku,
vyšla si s ním na procházku.
Ani teplo, ani zima, na procházku je to príma.
Do přírody z města, vede naše cesta.
Pobrblává celou cestu. Tvůj spěch nezná hranice.
Vyšli jsme si na procházku a je z toho štvanice.
Poslechnu Tě milý hochu, svůj krok tedy zmírním trochu.
Co pomůžou jeho slova,já zrychluji krok svůj znova.
Domů jdeme jak ti kosi, oba s červenými nosy.
Doma v teple pohodlíčka, zahřejem se u kafíčka.
Říkám si,zima je krásná, když ven se z okna dívá.
A Meluzína v komíně, si svoji píseň zpívá.
Paní Zima nám hlásí, že ještě dlouho bude kralovat.
Své krásné z ledu květy, nám na sklo bude malovat.
S radostí čekám tuto změnu, až zima s jarem vymění si směnu.
Až slunce prohřeje celičký kraj,
ěším se na to až zas bude máj.
Veverky ve stromech vesele skotačí.
To i ta procházka hned bude jinačí.