Po včerejší návštěvě naší zahrady jsem si řekla, že se musím podělit o radost. Je to radost z jara, ze sluníčka, z kvetoucích kytiček a nádherně modrého nebe.
Byli jsme tam s manželem vlastně poprvé po zimě. Kromě občasných kontrol. Pro jistotu jsem si s sebou vzala foťák a udělala jsem dobře. Sice jsem se trochu zlobila na lesní zvěř, protože mi poplenila můj nový záhon s jahodami, ale to jsou věci, které se dají nahradit. Když jsem se pořádně rozhlédla, viděla jsem rozkvetlé bledulky, klíčící narcisy, krásně zelenou juku a hlavně nádherně kvetoucí čemeřici. A nad tím vším nádherně čisté modré nebe.
Trochu se obávám, že nám zima ještě nedala úplně vale a že se s jarem ještě trochu popere, ale to už bude jen takové bububu. Kdyř jsme odjížděli ze zahrady, byla jsem unavená z práce, ale měla jsem moc krásný pocit, že to jaro už na mě opravdu dýchlo.
