Mám docela dost činností, které dělám ráda. Mezi ně patří také moje redaktorská práce pro náš regionální týdeník.
V minulém týdnu mi dal můj šéf tip na článek. Domluvila jsem si schůzku s ujištěním, že dotyčnou osobu zdržím jen chvíli. Z plánované dvacetiminutové chvíle byla nakonec chvíle více jak hodinová.
A hodinová jen proto, že mě povinnosti volaly jinde. Setkání s tak vzácným člověkem, jako je pani učitelka Alena Králová ze Základní školy J. Schrotha v Lipové Lázních, jež byla 27. března 2015 oceněna ministrem školství Medailí MŠMT 2. stupně za vynikající pedagogickou činnost, je více než povznášející.
Medaile je nejvyšším resortním oceněním a uděluje se každoročně ke Dni učitelů již od roku 1997 ve dvou stupních. Letos byla udělena 42 pedagogickým pracovníkům, jako jediná z našeho regionu byla oceněna právě pani učitelka Králová.
Alena Králová působí ve školství již 37 let a, jak říká, dětská duše je pořád stejná, důvěřivá, hravá, dychtivá a i po tolika letech ji děti denodenně dokáží překvapit. Jako například, když jí osmáci zhotovili "knížku přírodopisu" s ručně malovanými obrázky zvířat a s popisky. A na konci s krásnou básničkou s vyznáním. A takových milých pozorností od svých žáků má v kabinetě plno - srdíčka, básničky, skládanky, ve kterých jsou napsána krásná vyznání "nejlepší učitelka na světě, učitelka, která nám všechno ukáže a poví, hodiny plné smíchu, zábavy a potlesků."
No řekněte, není to o lásce dětí ke své učitelce? Svou učitelskou dráhu začínala Alena Králová ve škole v Branné a pak po roce již zakotvila v Lipové Lázních, kde prožila prakticky celý svůj profesní život. Nepřipadá jí, že chodí do práce, jde prostě do školy za dětmi.
Při našem rozhovoru se rozpovídá, právě o dětech, o tom, že i když je jejich škola malá co do počtu dětí, děti jsou úžasně šikovné a mají úspěchy i v celorepublikových projektech a soutěžích. Děti se mohou směle měřit s ostatními, a to jak při zeměpisné olympiádě nebo naukové soutěži Eurorebus, a tak bych mohla jmenovat celou řadu dalších soutěží a projektů.
Trochu opomene skutečnost, že je to i její zásluha a zásluha dalších učitelů, kteří se dětem věnují. A toho si musí všimnout každý, kdo vejde do této školy. Uklizeno, čisto, veselé, poučné a zábavné nástěnky, hlahol dětských hlasů, který utichá při drnčení školního zvonku. Alena Králová na škole působí nejen jako učitelka zeměpisu, přírodopisu a tělesné výchovy, ale také jako výchovná poradkyně.
I této práci se věnuje s plným nasazením. Není to jen o tom vyplnit s dětmi přihlášku na střední školu, tak, jak si mnozí z nás pamatují z vlastní zkušenosti, ale je to především práce dlouhodobá, vytvářet dětem možnost poznat jednotlivá povolání, poznat sami sebe. A tak pro děti, které stojí před rozhodnutím volby školy a nebo povolání, pořádá na škole Burzu škol. V tom jí skvěle pomáhají i žáci devátých tříd, kteří berou akci vyloženě jako společenskou událost.
Celých 37 let pořádá pro děti cvičení v přírodě. Na podzim s žáky na pěti ohništích dokonce vaří, na jarním "pouze" opékají, ale jinak provádějí také cvičení první pomoci. Největší legrace je samozřejmě u přenosu raněných. Děti takové cvičení a táboření moc baví, a pani učitelku? Tu samozřejmě taky, jen jim prý říká, "že už ji budou muset do těch (jesenických) kopců vynášet."
Věřte, že byste jí nehádali roky, které už má odučeny. Stále sportuje, učí tělesnou výchovu, vede lyžařské kurzy a organizuje školní sportovní soutěže.
Její vitalita a radost z práce by se měla ordinovat na předpis. Pět kapek u nechutenství, deset u počínajících depresí...