Pokud vás letní toulky zavedou do Jeseníků, jistě nevynecháte ani lázeňské město Jeseník. A ve vzdálenosti necelých deseti kilometrů od okresního města, v katastru obce Supíkovice, se nachází Jeskyně Na Špičáku. Přijměte moje pozvání k její „návštěvě“.
Již při příjezdu do areálu Jeskyně Na Špičáku si návštěvník nemůže nevšimnout upraveného okolí, dostatku odpadkových košů, laviček a také panoramatické vyhlídky pod vzrostlým stromem. Dýchne na Vás ze všeho pohoda a vy rázem cítíte, že jste zde vítáni.
Jeskyně Na Špičáku v Jesenickém krasu se řadí k nejstarším písemně doloženým jeskyním ve střední Evropě, první písemná zmínka pochází z roku 1430. Jeskyně prostupuje vrchem Velký Špičák (516 m n. m.), který je vrcholem krasového kuželu, vystupujícího ze sedimentů kontinentálního ledovce mezi obcemi Písečná a Supíkovice.
Převážně horizontální labyrint chodeb, puklin a síní vytvořily vody povrchových toků v krystalických vápencích – mramorech. Jeskyně je význačná také značným množstvím nápisů, kreseb a maleb na stěnách a stropech jeskyně. Tyto se staly v posledním desetiletí předmětem zájmu a výzkumu týmu archeologů, historiků a specialistů památkové péče.
Unikátní jeskynní galerie tak mimo jiné zrcadlí období „zlaté horečky“ na Jesenicku a Zlatohorsku. Své zájmy zde měli jak vratislavští biskupové, tak mocný rod Fuggerů (Rod Fuggerů byl vlajkovou lodí finanční sféry Evropy 14. až 16. století. Půjčovali panovníkům, papežům a tím ovlivňovali dějiny).
V jeskyni nenajdete sice bohatou krápníkovou výzdobu, ale úžasné srdcové chodby. Dochovanými nápisy, kresbami a malbami je jeskyně zcela unikátní a vůbec nejbohatší, na 410 metrech jeskynního podzemí se podařilo od roku 2003 do roku 2010 zdokumentovat na 4000 objektů od pozdního středověku až do doby 30. - 40. let 20. století, z této doby pocházejí nejmladší objekty. Je zde dokonce i druhá nejstarší jeskynní malba na našem území. V minulém roce byly veřejnosti představeny zrestaurované renesanční malby Adorace (Uctívání) Kříže a pozdně středověké malby slunce a půlměsíce s křížem, překryté nápisy a letopočtem 1583. Nejstarším nalezeným letopočtem v jeskyni je rok 1519.
V letošním roce jeskyně slaví významné výročí, 130 let od svého prvního zpřístupnění veřejnosti.
V roce 1885 byla horským spolkem jeskyně upravena a oficiálně zpřístupněna veřejnosti. Již tehdy do ní návštěvníci vcházeli s průvodcem, přičemž si na cestu svítili karbidovými lampami. Až do druhé světové války, i přes pokles zájmu veřejnosti, zůstala jeskyně turistickým centrem. Nejsou sice historicky doloženy domněnky, že se zde skrývali uprchlíci před Tatary v roce 1241, ani není potvrzeno konání bohoslužeb Českých bratří po bitvě na Bílé hoře, jak se dříve věřilo. Naopak je ale doloženo, že jeskyně sloužila jako nucený úkryt obyvatel na sklonku druhé světové války, ale také jako úkryt prchajících Němců. Slavnostně byla jeskyně znovu otevřena v roce 1955, takže od druhého otevření je to právě 70 let.
Historie jeskyně je bohatá a jistě v sobě skrývá nejeden zajímavý příběh, nejedno tajemství. Zřejmě nikdo již nespočítá kolik návštěvníků a milovníků podzemí sem za ta dlouhá léta zavítalo, jen v minulém roce to bylo téměř 15 tisíc návštěvníků.
Jeskyně Na Špičáku má celkem 410 m přístupných chodeb, bezbariérový okruh je dlouhý 220 m, teplota vzduchu 8º C. I když hydrologické výzkumy Supíkovického krasu prokazují souvislý horizont podzemních krasových vod v poměrně velkém rozsahu, nepodařilo se dosud najít pokračování jeskyně. Jeskyně Na Špičáku je součástí Národní přírodní památky „Na Špičáku“.
Naše jeskyně ani po skončení sezóny nezůstává zcela prázdná. Prostory patří v zimě spáčům – netopýrům a vrápencům. Tuto zimu jich v jeskyni spalo, jak ukázalo jejich pravidelné sčítání, 122, z tohoto počtu měli jasnou převahu vrápenci malí – těch bylo 111, dále pak 5 netopýrů brvitých a po dvou kusech netopýr vodní, velký a ušatý.
Na turisty a návštěvníky Jeskyně Na Špičáku čeká od loňského roku ještě další překvapení – nové, velmi působivé a hlavně šetrnější nasvětlení celé prohlídkové trasy a také ozvučení Dómu naděje, kde se během sezóny konají různé koncerty.
A nakonec mám pro vás jednu otázku. Víte co to je „nickamínek“? Je to poměrně vzácná forma vápence, která se vytváří na stěnách a stropech jeskyně. V minulosti byl v celé střední Evropě používán pod názvy „nihilum album“ (bílé nic) nebo „mléko Panny Marie“ k léčbě celé řady neduhů a úrazů. Jeho bílé povlaky krášlí jeskyni, přičemž ty starší - suché - vytváří květákové tvary.
K návštěvě jste srdečně zváni.
