Knihou roku 2015 se celkovým vítězstvím v soutěži Magnesia Litera stala publikace Martina Reinera s názvem Básník a podtitulem Román o Ivanu Blatném. Vydalo ji nakladatelství Torst. Kniha, která je výsledkem třicetileté Reinerovy práce, již nasbírala několik významných cen. V nejsledovanější kategorii próza zvítězil román Petra Stančíka Mlýn na mumie. Vítězové 14. ročníku výročních knižních cen byli vyhlášeni na Nové scéně Národního divadla.
V kategorii próza pořadatelé vyhlašují šest nominací, dvakrát více než v ostatních. Chtějí tuzemské beletrii více pomoci na cestě ke čtenářům. Letos byly ve finále ještě romány Václava Kahudy Vítr, tma, přítomnost a Hany Lundiakové IMAGO Ty trubko!, kniha povídek Petra Pazdery Payna Předběžná ohledání a próza Mileny Slavické Hagibor. Oceněný román Mlýn na mumie se rozvíjí na atraktivním půdorysu vyšetřování zvláštně provedených a bizarně aranžovaných vražd. Čtivý příběh o pátrání po sériovém vrahovi je situován do staropražských kulis konce 19. století.
Martin Reiner se s poezií Blatného potkal jako začínající básník v 80. letech a začal se jeho tvorbou zabývat. Od roku 2000 pracoval na knize o básníkově nevšedním životním příběhu. Vedle mnoha článků a pořadů stál také za převozem Blatného pozůstalosti z Londýna do Prahy. Za knihu už dostal Cenu Josefa Škvoreckého a zvítězil v anketě Lidových novin Kniha roku. Vítězi hlavní ceny Magnesia Litera náleží odměna 200 tisíc korun.
Literu za knihu pro děti a mládež dostala publikace Proč obrazy nepotřebují názvy, která na bohatě ilustrovaném příběhu seznamuje starší školáky s milníky vývoje moderního umění. Vytvořili ji kritik Ondřej Horák a člen skupiny Rafani Jiří Franta.
Cenu za poezii si odnáší editorka a literární kritička Olga Stehlíková se svým básnickým debutem Týdny. Literu za literaturu faktu dostala kniha Heřman Jakub Černín na cestě za Alpy a Pyreneje, kterou sestavil Zdeněk Hojda se svými kolegy a jíž porota charakterizuje jako jednu z vrcholných českých publikací věnovaných dějinám cestování.
Nakladatelským činem roku se stal Akademický atlas českých dějin, který je výsledkem práce kolektivu pod vedením Evy Semotanové a Jiřího Cajthamla. Rozměrná kniha nabízí téměř půlmetrové mapy a doplňující texty, které zachycují nejen dějinné události, ale pokrývají i každodenní podobu toho kterého období, autoři také často vyvracejí mýty či zažité představy.
Objevem roku byl vyhlášen Matěj Hořava s prvotinou Pálenka s podtitulem Prózy z Banátu. Ve 42 drobných prózách se střídají dvě roviny: poetické, ale zároveň až dokumentárně přesné obrazy z míst, kde se zastavil čas, a střípky příběhu mladého českého učitele, který utíká do drsného prostředí krajanské vesnice v rumunských horách, aby se zbavil trýznivých vzpomínek.
