Popíjení alkoholických nápojů ve vyšším věku, ať už každodenní či téměř každodenní, se stává s postupem let stále častějším jevem. U starších osob mimo jiné roste riziko degenerace buněk a s tím i zhoubných nádorů. Třeba v Itálii je takovému nebezpečí vystaven každý druhý senior nad pětašedesát let, píše italský deník Corriere della Sera.
Britské úřady znepokojuje, že muži s postupujícími lety mají sklon dávat si nějakou tu sklenku navíc a stoupá počet případů nadměrného pití alkoholu. Experti z londýnské univerzity UCL sledovali více než 30 let (1979 až 2013) tisíce osob a porovnávali, jak se mění průměrná spotřeba alkoholu s věkem.
Britští vědci analyzovali data získaná sledováním 175 000 osob ve věku od čtrnácti do devadesáti let. Zjistili, že osoby mužského pohlaví mají jakýsi "alkoholický vzlet" během dospívání, který vrcholí kolem pětadvaceti let a kdy v průměru pijí kolem 160 gramů alkoholu týdně, což se přibližně rovná deseti pivům. Poté u nich spotřeba alkoholu klesá a v dospělém věku až do šedesáti let pijí množství alkoholu rovnající se třem až pěti pivům týdně. Ženy se v tom příliš neliší, ovšem jejich spotřeba alkoholu v dospělém věku se omezuje na čtyři piva týdně. Po šedesátce jde spotřeba zase nahoru.
"Znepokojující je na tom to, že se pravidelné pití alkoholu, denně nebo téměř denně, stává běžnějším jevem v dospělém věku a zvláště na prahu stáří. Pro zhruba polovinu mužů se každodenní sklenka stává zvykem," zdůrazňují autoři studie zveřejněné na stránkách časopisu BMC Medicine.
V Itálii není situace o mnoho lepší: podle odhadů Národního centra pro studium alkoholu je 3,3 milionu osob starších pětašedesáti let považováno za rizikové konzumenty. V praxi to znamená, že každý druhý Ital nad pětašedesát let příliš holduje alkoholu.
"Pro tento věk je hranicí, kterou je nebezpečné přestupovat, jedna malá sklenka vína denně (asi 12 gramů alkoholu). S věkem se totiž snižuje schopnost našeho organismu alkohol odbourávat," uvádí ředitel centra Emanuele Scafato. "S věkem rovněž roste pravděpodobnost užívání léků a alkohol se s nimi nemusí vždy dobře snášet. To může vyvolat rychlejší stárnutí mozku, a tudíž vyvolávat problémy s pamětí a uvažováním," dodává. Četné léky, například antibiotika, léky proti horečce, bolesti, úzkosti, depresi či nespavosti, jsou s alkoholem neslučitelné.
K tomu se přidává nebezpečí zhoubných nádorů: pravděpodobnost vzniku 14 různých druhů rakoviny (mezi jiným žaludku, tlustého střeva či prsou) je spojena s přílišným pitím alkoholu. U starších lidí je pravděpodobnější, že alkohol přispěje k degeneraci buněk, které vede k rozvoji nádorových onemocnění.
