Pražské povstání, které vypuklo 5. května před 70 lety, bylo vyvrcholením květnového povstání českého lidu proti německým okupantům. Povstalcům se podařilo přimět Němce ke kapitulaci, zabránit mnohonásobně většímu krveprolití a vyprovokovali i rychlejší zásah Rudé armády. Velitel povstání generál Karel Kutlvašr za to byl po komunistickém puči "oceněn" doživotním vězením, perzekuováni byli i další představitelé povstalců.
Pražskému povstání předcházela řada vzpour po celém okupovaném území (první vypukla 1. května v Přerově), intenzivní partyzánská činnost, ale i zprávy o brzkém konci války, smrti Hitlera, dobytí Berlína a pověsti o blížících se Američanech. Odbojoví důstojníci připravovali ozbrojené vystoupení v Praze již od února 1945, kdy se snažili podchytit vlastenecky smýšlející občany. Počátkem května se ze zbytků nacisty zdecimované odbojové organizace Obrana národa zformovala velitelství Alex a Bartoš v čele s generály Františkem Slunečkem a Karlem Kutlvašrem. Ještě předtím vznikla ze spolupráce všech složek politického odboje Česká národní rada (ČNR), jejímž předsedou se stal profesor Albert Pražák.
Tvrdý boj o rozhlas
Signál k povstání dalo velitelství Bartoš v sobotu 5. května prostřednictvím rozhlasu. Němci se snažili českému vysílání zabránit, právě o budovu rozhlasu propukly nejtěžší boje, ale povstalci ho ubránili. Po poledni se z rozhlasových přijímačů ozvalo volání o pomoc, což znamenalo signál k povstání na celém území protektorátu a také příliv bojovníků z venkova. Praha se stala neprůchodnou pro německé ústupové plány (milionová německá armáda byla obklíčena na Královéhradecku a hodlala se probít do amerického zajetí), proto ráno 6. května začala silná německá ofenziva. V ulicích vyrostlo více než 1500 barikád, které hájilo přes 30 tisíc povstalců.
Dnem nejtěžších bojů v Praze byl 7. květen. Špatně vyzbrojení povstalci postupně ztráceli osvobozená území a především stovky životů. V kritických chvílích přišla Praze nečekaná pomoc od Ruské osvobozenecké armády (ROA) generála Andreje Vlasova. Takzvaní vlasovci byli bývalí rudoarmějci, kteří v německém zajetí vstoupili do nacistických služeb. Koncem války se snažili projít k Američanům. V Praze od 6. května obsazovali důležité opěrné body (například ruzyňské letiště) a část města. ČNR je však z obavy před reakcí Sovětského svazu odmítla uznat za spojence, proto v noci na 8. května Prahu opustili. Situace se stávala kritickou.
Londýnský exil se snažil přesvědčit americké velení o nutnosti zásahu do bojů o Prahu. Američané však trvali na dohodě s Rudou armádou, podle níž byly Čechy sovětskou operační zónou. Rudá armáda, která zahájila postup na Prahu 6. května, se musela nejprve probojovat přes Krušné hory.
V návaznosti na všeobecnou kapitulaci německých sil v Evropě podepsal 8. května velitel německých jednotek generál Rudolf Toussaint s národní radou dohodu o kapitulaci. Někteří z velitelů, především z řad SS, se ale dále odmítali vzdát. První sovětské tanky přijely do Prahy 9. května kolem 3:00, poslední bojové akce skončily dopoledne. Již v 7:40 nechala ČNR rozhlasem odvysílat prohlášení začínající slovy: „Slavná Rudá armáda vstoupila na půdu svobodné Prahy...“
Velitel dostal doživotí
V Pražském povstání podle nejnovějších údajů Vojenského historického ústavu padlo na straně povstalců 2898 lidí. Vedle Čechů zahynuli při osvobozování Prahy i vojáci různých národností, kromě asi 500 vojáků Rudé armády (včetně okolí Prahy) a 300 vlasovců i například uprchlíci ze zajetí. Podle některých údajů navíc až 8000 lidí zahynulo na venkově. Na německé straně bylo podle odhadů několik set až tisíc mrtvých.
Velitel Pražského povstání generál Kutlvašr byl po komunistickém puči odsouzen v květnu 1949 za velezradu na doživotí. Na svobodu byl propuštěn v roce 1960 a následující rok zemřel. Hlavní Kutlvašrovou "chybou" zřejmě bylo, že přiměl Toussainta (který byl v 50. letech jeho spoluvězněm v Leopoldově) ke kapitulaci, čímž umožnil, aby půl milionu německých vojáků přešlo do zajetí k Američanům a nesnažili se probojovat Prahou. To se ale nelíbilo sovětské straně, z jejich pohledu prý napomohl k posílení vojenského potenciálu nepřítele. Proto byl s dalšími vůdci povstání prohlášen za nepřítele SSSR.
Oslavy 70-letého výročí osvobození
Po celé Praze se chystají oslavy 70.letého výročí osvobození. Například na Kubánském náměstí v Praze 10 budou 5. května odpoledne k vidění dětské divadelní a pěvecké soubory, hrát budou kapely OVJ Dixieland a Greenhorns s Janem Vyčítalem a návštěvníkům bude starostka Prahy 10 Radmila Kleslová rozdávat potravinové lístky. Oslavy pak budou pokračovat v pátek a v sobotu 8. a 9. května, kdy bude na Kubánském náměstí k vidění například dobový vojenský tábor.
Radnice Prahy 4 přichystala například výstavu s názvem Praha 4 na barikádách, kterou bude možno zhlédnout od 5. května v parku Na Pankráci.
Pietní akt spojený s oslavami proběhne také u budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě. Odhalí zde pamětní desku se jmény dalších 81 lidí, kteří v bojích o rozhlas padli.
