Zelená louka
plna lučního býlí
z něhož víly
věnce pro panny vily,
my dva tam, milý,
spolu byli.
Košilka rozepnutá,
sukénka vykasaná
a srnky v údivu nad tím
hlavou kroutí,
nad tou troufalostí,
nad tou spouští,
copak se to dnes
děje u nich v houští ...
Myslivec na posedu
zkoprněl ve svém sedu,
oči mu z důlků lezou,
do rajónu mu milenci
beztrestně vlezou.
Políčeno má na šesteráka,
a teď mu nad hlavou
rozjařeně
sojka o milování kráká.