Aleno, nechceš se jít se mnou podívat v pondělí 18.5. do sněmovny? Čtu si e-mail od Vandy a okamžitě odpovídám. Samozřejmě, že chci! Vanda si dohodla s jedním svým známým poslancem za TOP 09 prohlídku Poslanecké sněmovny a vezme mě s sebou.
Než jsem se vydala do Prahy, tak - jak je mým zvykem - jsem si našla pár základních informací. Obecně je známo, že Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR má své sídlo v Praze na Malé Straně. Nejkrásnější hlavní zasedací sál se nachází v Thunovském paláci. Jeho historie sahá až k přelomu 17. a 18. století, kdy si tento palác dal vystavět významný šlechtický rod Thunů. Jen ve veliké zkratce uvádím, že právě zde, v historické sněmovní síni, byla v roce 1918 po porážce Rakouska-Uherska v 1. světové válce vyhlášena Československá republika. V roce 1993 se pak budova stala sídlem dolní komory Parlamentu ČR - Poslanecké sněmovny.
V ono pondělní odpoledne jsem já spolu s Vandou a ještě s malou skupinkou pozvaných lidí vešla do parlamentní budovy vchodem z Malostranského náměstí. Hned v recepci jsme se, podobně jako třeba na letišti nebo u soudu, podrobili bezpečnostní prohlídce a vstoupili do příšeří historické budovy, plné chodeb a schodišť. Musím říci, že to byl trochu něco jako schodišťový maraton a já se svým orientačním nesmyslem jsem za pár vteřin nevěděla, kudy jsme procházeli. Tu jsme z okna viděli chrám sv. Mikuláše, tu docela jinou věž, tu jsme stáli nad sklem zastřešeným nádvořím s kašnou, odkud obyčejně vysílá televize. Dokonce se nám stalo, že jsme se s Vandou jen na okamžíček zdržely u něčeho zajímavého a skupinka nám zmizela. Nevěděly jsme, jestli směrem nahoru nebo dolů... naštěstí okamžitě po nás byla sháňka a zase jsme splynuly s ostatními. Navíc, ve skutečnosti se vlastně jedná o dvě propojené budovy. Celá budova je samozřejmě nekuřácká a svoje tabákové choutky poslanci musí ukájet ve vyhrazeném prostoru - s výhledem na chrám sv. Mikuláše.
Poslaneckou sněmovnu není těžké navštívit. V době konání schůze Parlamentu je otevřená pro každého a z galerie pro hosty v hlavním sále můžete sledovat poslance při práci. Dokonce i zasedání výborů jsou veřejná. A ve dnech 8. května a 28. října se konají Dny otevřených dveří.
Naše soukromá prohlídka však byla výjimečná v tom, že jsme se ocitli i v některých místnostech veřejnosti jinak nepřístupných. Pondělí je den, kdy poslanci nezasedají, a budova proto byla téměř liduprázdná. Pan poslanec, šikovný hoch ve věku našich synů, nás provedl budovou a při dvouhodinové prohlídce se zasvěceným výkladem jsme se podívali do prostor, vyhrazených pro klub TOP 09 i do běžné kanceláře poslanců. Tam mě překvapilo třeba to, že sedí v jedné místnosti tři, a pokud u sebe mají své asistenty, telefonují a podobně, tak moc klidu ke své práci nemají, o nějakém soukromí nemluvě.
Vrcholem byl vstup do hlavního zasedacího sálu, kde jsme mohli vyzkoušet posezení v poslanecké lavici, ale rovněž řečnický pult nebo křeslo předsedajícího. Lavice příliš pohodlí neskýtají, a tak mnohahodinové jednání poslancům ulehčují různé polstrované podsedáky, které si poslanci přinesli z domova. Připadlo mi, že jaksi zlidšťují tu jinak neosobní prostoru, kde sedává na 200 poslanců. Zde jsme chvíli poseděli a pan poslanec nám přiblížil způsob, kterým tu naše zákonodárná moc "dopéká" zákony této země.
Prohlídku jsme zakončili v zasedacím sále TOP 09, již připraveném k rannímu jednání. Vanda prokázala svůj smysl pro pořádek a okamžitě "dala do lajny" obrázky na zdi, které vypadaly jako po zemětřesení. Tuto zasedačku zdobí darované obrazy. Z jednoho na nás shlíží pan kníže Schwarzenberg, na dvou je vyobrazen pan prezident, dokonce přizdobený jantarem.
Ve výchozí chodbě jsou instalovány kopie vzácných listin našich dějin, za všechny jmenuji například Zlatou bulu sicilskou z roku 1212 nebo dokument o založení naší republiky. Já osobně jsem byla uchvácená také lustry v celé budově.
Dojmy ze sněmovny jsme pak ještě probraly v pivnici u Glaubiců s chrámem sv. Mikuláše na dosah a shodly jsme se, že návštěva sněmovny rozhodně stála za to. Bylo to docela jiné než v televizi a tato instituce pro nás získala i lidské rozměry. Prohlídka s "živým" poslancem a jeho vyprávění o práci v Parlamentu nám ukázala, že není všechno tak, jak se mnohdy povídá u piva, a že práce poslance není žádná zábava, ale je docela namáhavá a stresující. A když vidím to mládí ve sněmovně, doporučuji volit mladé, vzdělané poslance, kteří nejsou zatíženi minulostí. Mají chuť pracovat s elánem, čestně, ctí prosperitu a štěstí ostatních a nehledí na vlastní prospěch. To jsem viděla u pana poslance z TOP 09. Doma ho čekala žena se dvěma dětmi a on se věnoval nám, seniorům. Za to mu patří náš dík!