Kdybych tak věděl, jak rozmnožit tu třešni,
vzpomínáš dozrála ti v ústech,
ač podzim byl a padal první sníh
a na nohou nás záblo v prstech.
Jak v pohádce od Andersena
na ledovém jezeře, když chlapci Kaji
dívka Gerda v slzách řekla:
Horkým pláčem tvé zmrzlé srdce rozehřeji.
Kdybych tak věděl, jak rozmnožit tu třešni,
jejíž sladkost vsadilas mi do úst,
pěstoval bych stromy s plody,
po kterých rozmrzne v srdcích led
na sladké kapky živé vody.