Sám Jan Nepomuk hrabě z Harrachu provázen chotí Marií Markétou byl mezi prvními turisty, kteří prošli novou Včelí naučnou stezkou, která nese jeho jméno. Provázeni několika desítkami turistů prošli tříapůlkilometrovou stezku, kterou vybudovala parta místních nadšenců za přispění Libereckého kraje. „Cílem projektu je přiblížit lidem, co obnáší včelaření a naučit je poznávat a milovat přírodu,“ řekl jeho spoluautor, včelař Jaroslav Čech.
Stezka začíná u autobusového nádraží a má 11 zastavení, která turistu dovedou Rýžovištěm kolem restaurace Lesní zátiší až k penzionu Renata. Na nejvyšším místě nechybí křížek s obrázkem sv. Ambrože, patronem všech včelařů. Stezka je osazena informačními tabulemi o životě včel v češtině, němčině a polštině. „Přes ty včely by se měl člověk víc přiblížit i k přírodě a seznámit se i s rostlinami, proto je na každém stanovišti malá zahrádka se čtyřmi či pěti rostlinami typickými pro Krkonoše,“ doplnil Čech. Stezka zároveň postupně představuje vývoj úlů od nejstarších k nejnovějším a všechny jsou obydlené včelami.
Trasa vede příjemnou krajinou a z velké části po pevné silnici. Není dlouhá, a tak ji bez větších problémů zvládnou i malé děti nebo senioři. A proč právě stezka Jana Harracha? Hrabě se totiž zasloužil nejen o rozvoj místní sklárny, města a celého regionu, ale také o rozvoj včelařství. „V roce 1864 založil v Chrudimi úplně první včelařský spolek v celé Habsburské monarchii a o osm let později organizaci, která sdružila včelaře z celé monarchie,“ vysvětlil představitel hraběte na slavnostním otevření stezky Jan Nešněra z Turnova.
Nový harrachovský projekt dnes ocenil i Jan Luštinec z Krkonošského muzea v nedaleké Jilemnici, který s autory stezky spolupracoval na některých textech. „Stezka je takovým cenným doplňkem, šperkem v putování za Janem Nepomukem Františkem Harrachem, který si určitě zaslouží naši velikou pozornost. Včelařství byla jen jedna z oblastí jeho zájmu, všude zanechal velkou stopu, která je dnes možná už někde překonaná, ale vždy pro nás bude inspirativní,“ dodal Luštinec.
