V.
"Jéééé.....to je šťastná náhodička" zvolal Karel, když vstupoval do domu, kde bydlel a viděl Alžbětu, která sestupovala zklamaně ze schodů. Potěšení bylo i na její straně, ihned se jí rozzářil obličej a jakoby se zarděla a Karla políbila na tvář.
"Tebe mi posílá samo nebe", řekl Karel. Alžběta na něho hleděla a výmluvně pověděla, zapomněla jsem si tu řetízek, zůstal asi vedle koberce, kam jsem ho položila. Pak se překvapivě optala, zda ji sháněl.
"Ano, musíme ještě udělat pár snímků, představ si - dají tě na titulní stranu...". Alžběta se v tu chvíli velmi zarazila. Jiná by skákala radostí, ale Alžběta si velmi přísně chránila své soukromí. Vyšli spolu po schodech, jako svižná laň a její jelen. U dveří ji řekl : "Musíš mi dát na sebe kontakt, představ si, kdyby si dnes nepřišla ?" Alžběta se velmi pousmála a zůstala v klidu. Trvala si na svém, že zůstane v anonymitě. A že trvá na tom, aby nebyl vidět její obličej. Vysvětlovala, že mu bude volat, ale že své soukromí si střeží.
Karel poznal, že ji bude marně přemlouvat. Než v kuchyni nalil dvě sklenky sektu, byla již svlečená a pokorně seděla na bílém koberci a čekala na jeho příkazy.
"Vůbec se mi nelíbí, jak se tváříš, vypadáš jako morous či bubák", řekla Alžběta.
"Promiň, záleží mi na tom...ty nemáš vůbec radost ? Kolik dívek a žen by se radovalo...." Ona se jen diblicky usmívala, pak zvážněla a Karel ihned fotil, jeho spoušť jen cvakala a cvakala. Alžběta zaujímala polohy nohu přes nohu, poprsí vzpřímené , její paže byly pěkné, štíhlé a ladně s nimi dokázala mávat. Uvědomil si, jak se s ní hezky spolupracuje.Když na ní ještě nasvítil reflektory, bylo to úžasné. Její rozpuštěné blond vlasy, spadající na prsa, byla tak krásná, až se mu tajil dech.
VI.
Vladimír Karmazín byl nadšený golfista. Měl v sobě vypěstovanou trpělivost, soustředění, ale především tvrdou práci. Tak jako v jeho práci šéfredaktora slavného magazínu, tak i v golfu byl neskonale učenlivý. Nikdy neuvěřil tomu, že už umí dost. Dokázal pozorovat jiné hráče, uměl s nimi diskutovat. Tím si zlepšoval své znalosti, opravoval někdy svůj špatný švih, přidával ke svým drivům pár metrů, ale dostával svůj míček o kousek blíž k jamce. Golf obdivoval od mládí, jako malého chlapce ho to naučil jeho otec, který mu poprvé vložil golfovou hůl do ruky.
Jeho isnpirací byla odhodlanost, vůle a vítězství. Tak konal i ve své profesi, aproto byl tak úspěšný. Jen v soukromém životě se mu nepodařilo najít tu pravou, aby se oženil. Protože byl velmi vytížený. Svou lásku si hýčkal, ale vždy si šel za svým cílem.
Rodiče se mohli radovat, že je z něho velmi úspěšný mladý muž. Ale již byl zralý a neměl rodinu. Dával najevo, že ani po rodině netouží, že jeho život je naplněný prací, kterou měl tak rád. Jeho koníčky, mezi které na prvním místě patřil golf a pak jeho láska Ivana. Byla mladší než on, měla pro jeho job i koníčky pochopení, protože věděla, že je hýčkána. Koupil ji garsonku, kterou by ona ze svých úspor nepořídila. Vedli spolu takový přátelský život a jejich milenecký vztah jim oběma vyhovoval. Navštěvovali se, chodili spolu na večeře či obědy a oběma to vyhovovalo. Ivana byla pohledná mladá žena, která pracovala jako architekta interiérů . Měla nadání, často cestovala i do zahraničí.
K jejich seznámení došlo právě, když mu navrhovala, jak přestavět podkrovní byt z půdy na Malé Straně. Měla vytříbený vkus a vše uměla vypilovat do posledního detailu. Byt Vladimíra Karmazína nesl prvky čistého a velmi příjemně zařízeného bytu. Pár starožitností od rodičů zdobilo jeho pracovnu a knihovnu. Ostatní bylo velmi pohodlné a příjemné. Proto Ivana tak ráda trávila volné chvilky s ním u něho. Bylo to její dílko a o to víc ji to těšilo.
Pokračování zítra