Tahle země není jenom pro mladý
Z knihy "Dokud držím pohromadě" od Marcely Mlynářové
Lidé s chodítky pomalu kráčející chodbami různých sociálních zařízení. Záběry na vrásčité třesoucí se ruce. Muži a ženy, kteří si stěžují a říkají, že dříve bylo lépe. Takový je mediální obraz českých seniorů. Kdykoli se píše či točí téma související se stárnutím, výsledek bývá pochmurný.
Jak se máš? Ale, to víš, v našem věku to už nestojí za nic. Trápí tě nějaká nemoc? Ale, to víš v našem věku už máme všichni nemocí plno. Takové řeči jsou časté a mnohdy se jich dopouštějí i lidé, kteří sami sebe považují za optimisty.
Tak jsem v těchto dnech procházel internetem a zajímal se o to, co je psáno na nejrůznějších moudrých stránkách o stáří. Měl jsem při tom pocity silně rozporuplné. A ty rozporuplné pocity výrazně zesílily poté, co se na pravé straně prohlížeče náhle objevily četné reklamy na dámské plavky.
Jak zacházet se svým stářím? Kašlat na něj. Něco mě bolí a nemůžu si dojít ani do koupelny? No a co! Když se budu hodně snažit, tak se to možná povede. Jakou radost z toho potom mám. Zjišťuji totiž, že ještě žiji, i když mi stáří hází překážky pod nohy.
Stárnutím přibývají neduhy, ale je zase více svobody. V zaměstnání nemůžete potkat psychopatické nadřízené, protože jste v důchodu. Nikdo na vás už nežaluje a ty, co jste nemuseli, tak ty nepotkáváte.
Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.
Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí.
Advent a vánoční zvyky v Česku i ve světě. To bude tématem vědomostního kvízu tohoto týdne.
