O Albánii jsem nikdy zvlášť nepřemýšlela a mé informace o ní měly úroveň školních vědomostí. S Albánci jsem se setkala pouze jednou, a to, jak už se u mě, co se týče cizinců, stává takřka tradicí, na půdě vojenského archivu. O to víc jsem překvapila i sama sebe spontánním rozhodnutím jet tam na dovolenou, k němuž mi dopomohla nabídka ve výloze cestovní agentury v Praze - Hájích, znějící: Objevte dosud neprobuzenou krásku Albánii.
Od března, kdy jsem si zájezd rezervovala, až do 28. 9., tedy dne odjezdu, uplynula poměrně dlouhá doba, přinášející převratné události spojené s migrační vlnou. Ačkoliv se zprávy nedotýkaly přímo Albánie, přesto červíček pochybnosti zahlodal. Země, kde je převaha věřících muslimů? Do toho několik ne zcela pozitivních hodnocení země z pohledu návštěvníků a varování mých známých. Výsledkem toho bylo, že jsem se vůbec netěšila, a kdyby mi někdo nabídl možnost storna s vrácením peněz, asi bych přijala.
Teď jsem tedy zpátky, plná čerstvých dojmů. A hned zkraje říkám, že převažují dojmy pozitivní. A jsme u toho, že i zájezd spoluvytvářejí sami lidé, počínaje delegátem a konče vlastními účastníky. V tomto ohledu jsem asi měla velké štěstí. Ale i nezávisle na tom mě Albánie oslovila a potěšila:
* Je to země četných přírodních krás, neponičených dosud agresivní civilizací. Má nádherné hory, přírodní i umělé jezero, starobylá městečka s dochovanou architekturou minulosti, archeologické památky, klidné moře a čisté pláže.
* Je to země dostatečného nerostného bohatství a rychle se rozvíjející ekonomiky, která navzdory totální izolaci během pěti desetiletí komunistické diktatury celkem úspěšně navazuje kontakt s Evropou.
* Je to země náboženské snášenlivosti, kde vedle sebe i spolu v rodinách žijí muslimové, křesťané i bezvěrci (diktátor Hodža prohlásil zemi v roce 1967 za ateistickou) a žádní z nich se neprosazují na úkor druhých.
* Je to země obyvatel vstřícným k prvním turistům, které přijímají s ochotou i zdrženlivostí, pramenící z respektu, ale zatím bez pragmatické obchodní servilnosti, známé často z jiných destinací.
* Je to země, kde vedle sebe stále ještě žije minulost a přítomnost, kde můžete spatřit dobytek, pasoucí se takřka uprostřed města, zarostlé vlakové koleje, přes něž běžně přecházejí lidé, autobusové zastávky bez jízdních řádů, obydlí připomínající slumy, díry do kanálů s ukradenými poklopy a větší či menší hromady odpadků za plotem domu, ale kde na pobřeží v délce několika kilometrů, kde před 20 lety rostl jenom les, stojí dnes nedozírná řada moderních hotelů, kde hlavní dopravní tahy země obstarávají silnice s charakterem dvouproudových dálnic, kde ve městech najdete dokonale vydlážděné chodníky, kde na každém kroku narazíte na lékárnu a ne pouze obchod s potravinami. A kde stavební ruch zaznamenáte i o víkendu.
Jak nám řekl náš delegát Altin, Albánec, žijící léta v Praze: Albánii musíte brát tak trochu jako folklór. Pak jí lépe porozumíte a možná si ji i zamilujete.
Ale o rozhovoru s Altinem, hlavně na téma Senioři, a mých některých osobních zážitcích na zájezdu až příště.
Albánie: zapomenutá kráska
se zbytečně špatnou pověstí
11. 10. 2015
Zpět na homepage
Doporučujeme
Články z Drbna.cz
Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.
Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:
- Váš nejnovější článek
- Nejnovější komentáře k vašim článkům
- Nové vzkazy od přátel
- Nové žádosti o přátelství
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí.
Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 44. týden
V úterý 5. listopadu proběhnou ve Spojených státech amerických prezidentské volby. Tématem kvízu tohoto týdne budou nejen američtí prezidenti, ale i zajímavosti z USA.
AKTUÁLNÍ ANKETA
Necháváte se před sezónou chřipek a covidu očkovat?
Ano, mám očkování proti chřipce i covidu
Ano, nechávám se očkovat proti chřipce, proti covidu už ne
Ano, nechávám se očkovat proti covidu, proti chřipce ne
Nechával(a) jsem se očkovat, ale už to nedělám, nepomáhá to
Ne, neočkuji se ani proti chřipce, ani proti covidu