Přichází čas oběda. Na plytkém talířku se objevuje hrst rýže, naběračka špenátu a cosi sojového. Strávníci na to nadělení hledí s rozpaky. Brahmaputra stojí za Frantíkem, otočí se s talířkem na dlani a s citem plynným sanckrtem odříkává:
,,Óm brahánpranam brahmavír, brahmágnó,brahmanahutam,brahmaiva,téna gantavjam, brahma karma samandhina!“
Je to modlitba, po které věřícím chutná kdejaký blivajz. Brahmaputra to potvrzuje. Při jídle se tváří spokojeně, přítomní jogíni se takto posvěceným jídlem přímo ukájejí. Člověk Rendl nevěří svým smyslům. A tu Frantík zakontruje:
,,Beru tě Josefe. Založíme spolu restauraci. Vařit může třeba topič z kotelny. Hosté po tvé modlitbě zbaští s nadšením i šlichtu pro prasata. Ještě budou děkovat.“ Jakmile Brahmaputra posléze sdělil, že ve čtvrtek bude slavnost úplňku a tudíž celodenní půst, zamiloval si jej Frantík láskou celou a nehynoucí.
,,Josefe, to bude přece zlatý důl! Hosté zaplatí plnou penzi a pomocí modlitby a půstu ušetříme spoustu peněz. Napakujeme se a bohatství nás nemine!“
Po vydatné stravě Brahmaputra přiděluje úkoly. Jogíni se na tento akt celí třesou. Jsou rozdány kartičky s úkolem pro každého člena komunity. Kdo by ovšem očekával úkoly konkrétní, došel by zklamání. Frantík se na své kartičce dočítá, že kdo má všechno, nemá nic a kdo nemá nic, má všechno. Každý nahlas předčítá vyfasované moudrosti. A tu si prostořeký Frantík neodpustí poznámku:
,,Děkuji ti Brahmaputro, už jsem měl strach, že budu muset jít třeba pěšky do Bratislavy!“
Poznámka ihned vyvolává na tvářích přítomných jogínek sladkokyselý úsměv. Hle živel, cizí těleso! Ještě že hlásají nenásilí. Paní Hanka se z kartičky dovídá, že aby mohla milovat bližního svého, musí milovat napřed sama sebe!
Dobře naladěný Brahmaputra je přístupný disputacím. Frantík je ve svém živlu. Konečně bude řeč o duchovnu. Přijde možná odpověď na tajemné a mystické otázky.
,,Brahmaputro, uznávají jogíni manželskou věrnost?“ táže se s opravdovým zájmem.
,,Zajisté, jogín má jen jednu ženu a tu má po celý život. Porušením této zásady by si pokazil karmu a v příštím životě by za to těžce pykal!“ hlásí boží člověk.
,,Josefe, neštvi mne. Když já, budu-li mocen, obšťastním sexuálně deset opuštěných a osamělých žen, udělám jim dobře, uspokojím je tělesně i duševně bez nároku na odměnu, spáchám nějaký hřích? Pochopitelně nepůjde o znásilnění, ale o akt dobrovolný, oběma stranami žádaný a veskrze příjemný!“
,,Svamidži hlásá věrnost manželskou. Za těch deset hříchů si pokazíš karmu v příštím životě desetkrát. Konec debaty!“
Frantíkovi je to jasné. Jestliže je jeho narození v příštím životě naplánováno někam do střední Evropy, každou další souloží s jinou ženou se propadne do nižších a nižších pater. Při osmé nepovolené souloži to vychází na Romskou osadu někde na Spiši, devátá soulož jej pošle do chudinské čtvrti Mexiko City a po desátém hříchu se v příštím životě narodí jako patnácté dítě bezzemka v Bangladéši!
Zvláštní administrativní chybou Frantíka ubytují se třemi ženami! Žena čtvrtá, kontrolní mechanizmus v chatce chybí. Nastal totiž matematický problém s kozou, vlekem a zelím. Na vině je nezřízená žárlivost druha kontrolky, averze paní Hanky k oběma a odpor druha ochranky počestnosti k Frantíkovi. Vše se má takto. Paní Hanka nechce bydlet pod jednou střechou s doprovodným párem, druh té paní nechce bydlet s Frantíkem. Jako dělňas nesnáší rozumy divných lidí, přesně podle hesla:,,Nejseš ty dneska nějakej študovanej?“ A tak místo čtyř žen v chatce jedné a dvou mužů v chatce protější, nastává paskvil. Kontrola je od semeniště případného hříchu oddělena dvěma stěnami a čtyřiceti metry. Tímto aktem se tak z kontrolního orgánu stává pouze paní odnaproti!
Zapeklitý problém řeší Brahmaputra po svém slovy:,,Žena jako muž!“ V pozdější konfrontaci s jeho éterickou a zcela nevýraznou manželkou dává Frantík jeho slovům zcela za pravdu.
Nastává období pánského holení v polních podmínkách, časté prodlévání před chatkou a spaní na horní posteli čtyřlůžkového pokojíku. Málo místa, nedostatek skříní. Čtvrtá postel je de facto přistýlka. Naštěstí je v chatce veselo.
Perlou mezi obyvateli je babka Danka z Ostravy. Babka jako frčka. Malá, snědá, ohebná. Sedmdesát dva let by jí nikdo nehádal. Na stará kolena běhá, lyžuje, jezdí na kolečkových bruslích. Za zaznamenání stojí její průpovídky.
,,Mám takový hlad, že bych sežrala kuchaře i s čepicí!“
Druhou do party je paní Anička, také z Ostravy. Jako členka církve Československé husitské, je zdrojem informací o této komunitě. Pořád mluví o biskupce a o zpěvu na kůru. Prožila osud předčasně provdané, osudem a opilci otloukané ženy. Je vděčná za každé dobré slovo. Pohoda v chatce je příjemná, vysedává se venku při vínku. Stravuje se též před chatkou, jídelna prostě není. Anička vždycky spěchá a rychle umyje všechny talíře.
Chyby v organizaci jsou obrovské.
Stravování před chatkou využívají Cimrmani k mystifikaci. Zvoní k obědu. Bodygard Frantík bere červený podnos, ukládá na něj dva talířky a ukázněně se staví do fronty k výdejnímu okénku. Každý si bere a nakládá jídlo na svůj talířek. U každé misky je napsáno, kolik že si každý může na talířek uložit. Ochranka důstojně plní oba talíře. Něco se podaří plácnout vedle. Následuje hlasitá omluva.
,,Na stolování jsem byl v kurzu vždycky slabší, lépe mi jdou střelby a karate.“
Důstojně pak odnáší od jídelny před chatku talířky na podnose.Tou samou cestou, sledován nenávistnými pohledy, nosí i čaj a studenou stravu. Tvoří i oběd za deset korun. Dvě jablíčka a banán!
Večer se jde na satsang. Není sál. Všechno se odehrává pod širým nebem na dvorku jedné z vilek. Před očima nevěřícího ďaura se odehrává něco nevídaného. Badžany a kirtany. Monotónně se opakující Tvam éva sarvam gurundéva déva déva je podporováno harmóniem a malým bubínkem. K tomu něco voní a svítí. Ženy jsou v transu. Opakují do omrzení stejná slova a mají zavřené oči. V místnosti by to jistě znělo velkolepě, na dvorku to ale vypadá komicky. Venku totiž jezdí hlučná auta. Frantík hledí s otevřenými ústy na to davové šílenství. Je už citelný chlad, od posedu na schodku bolí zadek. Brahmaputra je zaduchlán do jakéhosi služebního hávu a je zcela mimo čas a prostor. Takhle budou všichni blbnout každý večer, celé tři hodiny! Klíny do hlavy!
,,Pojďme odtud pryč, tohle přece nemáme zapotřebí. Půjdeme se projít do města. Jak mne naštvou, tak místo modlení zazpívám nahlas Ej od Buchlova větor věje!“ končí Frantík celou záležitost. Odešli, aby se už na žádný satsang nikdy nevrátili. Ať si ti magoři chodí na ty sasanky sami!
Babka Danka je všude poslední. A je tu opět bohatá strava. Banán a dvě jablíčka! Každý si odnáší na podnose jedno jablíčko červené a jedno zelené. Ne tak babka Danka. Přichází poslední a má obě jablíčka zelená. S plačtivým výrazem se chlubí se svým úlovkem.
,,Babi, tady máte to moje červený!“činí dobrý skutek Frantík. Jindy opět babka zaváhá. Stojí u výdejního okénka značně rozrušena.
,,Vidíte je hamouny! Každý má před sebou na stole velký hrozen a na mne zbyly jenom kuličky!“
Frantík stojící za babkou vniká do kuchyně. Éterická paní šéfová má hrozny na váze a odstřihává přebytečné kuličky!
Za celý ten čas nedokáže Brahmaputra vyvěsit program na příští den. Dění je chaotické. Budíček je v sedm, pak následuje modlitba a meditace. Snídaně se podává v devět. Vše se ohlašuje zvoncem. Dva neznabohové, Cimrmani, spávají až do devíti. Obě babky prudí už od sedmi. Před chatkou se ozývá zvonec, zvoník stojí mezi dveřmi.
,,Zazvoň až v devět, půjdeme rovnou na snídani. A vůbec, přines nám tu šlichtu raději v kýblu!“ozývá se z chatky. Mystifikace vrcholí. Jednou paní Hanka osobně pojídá stravu u stolku před jídelnou. Tu Frantík postává za ní a ostřížím zrakem kontroluje okolí. Sem tam otevře branku a vyjde i na silnici, vedoucí kolem vilky. Sranda žije svým životem.
Pravým požehnáním jsou ale tři termální koupaliště. V rotundě je voda horká, venku teplá a ve velkém bazénu vlažná. Přebíháním z jednoho bazénu do druhého vzniká jakási sauna. Brahmaputra konečně přenáší odpolední cvičení na louku, přímo viditelnou z venkovního termálního bazénu. Cimrmani se plácají po krk v horké vodě a jen očkem pozorují pohyb na cvičné louce. Tento dojemný pohled na zvedající se jogínské nohy oba ulejváci komentují po svém. Dobrá akustika roznáší i přitlumené hovory po celém oválu.
Paní Hanka se už plácá ve velkém bazénu a rázovitými tempy brázdí vlažnou vodu nadél. Frantík zatím sedí u piva Zlatý bažant a s chutí se láduje výbornou, grilovanou maďarskou klobásou. Vtom k jeho stolku přichází mladinká dívenka. Chlapec stojí v povzdálí. Dívenka má rozšířené oči a zvědavý výraz v obličeji.
,,Pane, vy jste opravdu osobní strážce té paní, co plave ve velkém bazénu?“
,,Samozřejmě. Jsem ve službě. Když se milostivá ulila ze cvičení, musím ji hlídat v bazénu. Kdyby ale chtěla cvičit, tu musím cvičit vedle ní. Za tím účelem mám na břehu připraven služební cvičební úbor!“
Muselo to přijít. Brahmaputra předal cviční cvičitelce Bimbi a jal se Hanku v bazénu přemlouvat, aby nerušila zákony komunity. Žádal, aby začala Frantíkovi tykat. Marně! Paní podnikatelka razantně odmítá nechat si přiblížit personál k tělu. Jedna jogínka se pak ptá,zdali se těm dvěma mezi komunitou nelíbí. Paní Hanka nasazuje všemu korunu:
,,Tento pán je větší jogín, než vy všichni dohromady. Hlásá nenásilí, chodí meditovat do lesa a v jednom kuse činí dobré skutky. Své červené jablíčko vyměnil potřebné staré paní, aby jí udělal radost. Svůj celý hrozen vyměnil za padesát kuliček, které na ní v kuchyni zůstaly!“
Ve velkém bazénu se ještě odehrávají věci. Paní Hanka plave opět napozdlž a je u břehu přivítána slovy:
,,Vaše občerstvení madam!“ Milostivá připlouvá. Frantík v županu stojí na schůdcích a důstojně nalévá lihovinu z láhve do připraveného pohárku. Přes ruku má přeloženou utěrku. Pohárek před použitím vytírá. Lidé vyloženě čumí. Frantík zachovává kamenný ksicht Fríga. Babka Danka všechno tuší a usmívá se. Přinatrefila se ke všemu a také dostává štamprličku.
Frantík pojídá přes den u velkého bazénu klobásy a bohatýrsky je zapíjí pivem. Večer může předstírat askezi. Pravidelně rozdává svou vegetariánskou večeři oběma babkám. S Hankou se oba odebírají každý večer na večeři do města Dunajská Streda.
A večer co večer se ozývají sasanky. Monotónní bručení, harmonium, bubínek. Do omrzení se ozývá Tvam éva sarvam gurundéva déva déva déva. Vymývání mozků!
Hra na bodygarda působí na okolí zvláštním způsobem. Dvě opršelá bidla si odsedávají v horkém bazénu rotundy štítivě od paní Hanky. Jakoby polohlasem sděluje jedna druhé:
,,Kráva jedna, neví co s prachama, potřebuje si vydržovat bodygarda!“
Je to pohlazení po duši. Obě jogínky sestoupily z hlubin nadpozemského transu do syrové skutečnosti ranného kapitalismu. Před malou chvílí byly ještě na paloučku v jiné galaxii. Jogín Brahmaputra už vyjednává pouze s paní Hankou. Ten pán po jejím boku je pro něj jen,, řidičem od autobusu!“
Předposlední den. Paní Hanka odchází ráno sama do termálních lázní. Frantík si jde něco vyřídit do města. Vtom jej zastavuje paní se smutnýma očima.
,,Pane, chtěla bych alespoň jednou mít někoho, kdo by se mi tak věnoval, jako vy té paní!“
,,No víte, já mám dnes dopoledne osobní volno. Kdybyste chtěla, mohl bych si vás vzít do oběda na starost jako fušku,“ zažertuje Frantík.
Smutná paní zesmutní ještě více. Všechno v tomto státě a na tomto světě je jenom o penězích.
Zadarmo nedostaneš ani trochu toho porozumění a dobré a upřímné slovo abys hledal svíčkou v jeskyni nevšímavosti a lhostejnosti.
,,Ale paní, vždyť je to legrace. Jsme kolegové v práci a jen si tak hrajeme!“
Krásná tečka přišla nakonec od babky Danky.
,,Víte, já už cvičím s Josefem čtrnáct let. Cvičení mi pomáhá, snažím se ze všech sil. Žádné duchovno jsem ale při józe nepoznala. Nikdy jsem neměla manžela. Jezdím na kole, lyžuji, chodím mezi lidi. Ty texty tady čtu pořád dokola, nevím co říkám. Jsem sama, pohybuji se, abych nezblbla. Já vám rozumím, taky čekám od jógy nějaké duchovno – ono pořád nic!“
Paní Hance jóga pomohla. Má to jistě něco do sebe. Jóga má cviky na všechny neduhy. Dechová cvičení jsou vymakána a vše je stoletími vyzkoušeno. Ale co naplat. Frantík nevěří, že mezi jogínská cvičení patří také davové šílenství a vymývání mozku. To snad proboha ne!
A tak se po zralé úvaze Frantík Rendlů jogínem nestal.
POKRAČOVÁNÍ V PŘÍŠTÍ POVÍDCE – Čtyři oříšky pro ochranku.
