Už se nám zase blíží svátky vánoční, a tak různí organizátoři nabízejí spousty možností, jak se dostat do té správné atmosféry. Nechci psát o vnucovacích metodách obchodníků ve všech možných supermarketech a obchodních centrech, neboť o těch víme dost a dost, v nedávných letech to bylo už od srpna.
Letos to vypadá, že se umoudřili a o přicházejících Vánocích nás neznalce informují až koncem října. Jsou ale také akce, které si co do množství lidí s víkendovými návštěvami supermarketů nijak nezadají, ale jejich charakter má opravdový nádech předvánoční pohody, klidu, setkávání přátel a rodin.
Jednou z takových událostí jsou předvánoční trhy, konající se v areálu Hospitalu Kuks, který leží mezi Jaroměří a Dvorem Králové. Letos se trhy konají po dvouleté přestávce, kdy se prováděla rekonstrukce téměř v celém areálu. A protože jsme v přechozích letech tyto trhy už několikrát s manželem navštívili, netrpělivě jsme očekávali, jaké budou v opravených prostorách.
Přijeli jsme v sobotu 21.11. autem po dvanácté hodině a prvním šokem bylo obrovské množství zaparkovaných vozů už na příjezdové hlavní silnici, mnohdy na místech, kde by běžně stát nemohla (policie tu asi raději nebyla). Benzinová stanice byla plně obsazena, leč do jednoho místečka jsme se procouvali. O pár desítek metrů dál jsme zjistili, že místní fotbalisté si letos nenechali zničit promočené hřiště a proto se muselo parkovat všude jinde. Množství aut nás upozornilo na to, kolik že lidí zde asi bude hodně, ale bylo jich více, než jsme čekali.
Po zdolání výstupu k Hospitalu jsme zaplatili vstupenky, jejichž cena byla velmi přijatelná – běžná 50,- Kč, důchodci 20,- Kč, děti zdarma. A pak už jen stánky, stánky, stánky a davy, davy a davy. Nicméně nádvoří Hospitalu je upraveno tak, že polovina travnaté plochy je nahrazena historizující dlažbou a tak zde vzniknul širší prostor pro umístění stánků a hlavně pro pohyb i většího množství návštěvníků.
Horší situace byla na cestičkách před zahradami, kde i bez stánků jsou úzké chodníčky. Umístění stánků v lapidáriu pod originály soch Brauna je nevhodné až násilné, nekulturní, ale to je asi jen věc názoru organizátora a nutnosti prodejce někam usadit. Nabídky všech stánkařů jsou výlučně zaměřeny na prodej tradičních řemeslných výrobků, takže z průmyslové výroby či z asijských tržnic zde nenajdete vůbec nic. Vlastně z malé průmyslové výroby pochází několik málo prodejců se svým pečivem, které v běžných dnech najdete jen v jejich podnikových malých prodejnách v různých městech a obcích. O tom, že jejich výrobky mají jinou kvalitu, než supermarketovou, se netřeba rozepisovat.
A pak jsou tu nabídky, které se nedají přejít bez ochutnání po čekání ve frontách – třeba výroba topinek na plotně starého sporáku, ve kterém hoří bukové dřevo a topinky jsou pomazané teplou směsí drceného česneku rozpuštěného ve vepřovém sádle, nebo spousty výrobků z rakytníku, od čaje až po marmelády, také tradiční trdelníky, desítky různých piv od malých pivovarů, moravské palačinky se zelím a uzeným…
Nad tím vším se linou staré české lidové vánoční písně a nejsme zahlceni komerčními šablonami typu "Merry christmas and happy new year", tak častými z mnoha českých obchodních domů. Samotnou kapitolou Kuksu jsou nově upravené zahrady, které jsou od počátku zaměřeny na pěstování léčivých rostlin a k nimž se zde v létě konají přednášky a poznávací akce.
Po zhruba dvou hodinách odcházíme, abychom se ujistili, že ty letošní Vánoce budou české, šťastné a veselé, klidné a pohodové. Svým odchodem také uvolňujeme místo pro další davy, které se i necelé dvě hodiny před skončením trhů těší na předvánoční atmosféru na Kuksu.
