Blíží se konec roku a já tak přemýšlím, co mi ten rok dal a vzal. Vzal mi milovaného bratra. To není dobré, byl mladší než já, odejít ještě neměl. Jenže člověk neví, jak je ten život zařízený.
Někdy si říkáte, že je nespravedlivý a zbytečně milosrdný k těm, kteří si to ani nezaslouží. Ale my nejsme ti, co to určují. Prostě se to tak děje podle nějakého scénáře.
Rok mi však také dal. Umožnil mi seznámení s hodnými lidmi. Dokonce jsem dostala vánoční dárek od někoho, od koho bych to nečekala, a velmi mě potěšil. Vždyť se vlastně celý život skládá z malých štěstíček a čím jsme starší, tím si jich musíme více vážit. Dárek si dám pod stromeček, vlastně pod vánoční větvičku, a na Štědrý den si na toho milého člověka vzpomenu.
Vám i jemu posílám zlaté prasátko pro štěstí, které jsem pro vás udělala a doufám, že vám toho štěstí v novém roce, přinese plnou náruč.