Představa, že člověk bude trávit Vánoce sám, je pro mnohé strašná. Internetem koluje video, ve kterém starý pán raději předstírá svou smrt, než by byl o svátcích o samotě. Tento německý snímek má být upozorněním na fakt, že osamělých seniorů je čím dál více. Ale proč se nemluví o tom, že samota má i hodně příjemných stránek?
Když sedmdesátiletá Olga řekla přítelkyni, že bude na Vánoce sama, dotyčná začala organizovat záchrannou akci. "Na Vánoce nemůžeš být sama, musíš přijít k nám," přesvědčovala ji. Olga nesouhlasila, tak kamarádka volala její sousedce, že prý musí na Štědrý večer k Olze aspoň zajít a donést jí nějaké cukroví, dárek, posedět s ní. Olga se naštvala. "Jsem prostě sama, tak budu sama i o Vánocích. Nestojím o to být s někým jen proto, že to ten den takhle má být. Já se samotná netrápím, zvykla jsem si na svůj klid. Ráda se dívám sama na televizi, v županu, v bačkorách, s pytlem brambůrků. Proč bych se za to měla stydět? Proč bych to měla někomu vysvětlovat?" říká.
Každý je jiný
Jenže stačí si přečíst titulky článků, které se objevují vždy v předvánočním období: Vánoce jsou pro seniory obdobím smutku. Senioři o Vánocích trpí samotou. A mnoho dalších podobných. V mnoha lidech vyššího věku, kterí nemají rodinu či blízké přátele, se kterými by Vánoce mohli trávit, to vyvolává pocit, že dopadli hodně špatně. Že o ně nikdo nestojí, že je už nic v životě nečeká, že jsou prostě sami.
"Jenže toto zobecňování je nesmyslné, poznala jsem hodně seniorů, kteří si se samotou umí poradit a je špatné snažit se jim vnutit pocit, že být sám o Vánocích je životní prohra," říká Kateřina Dvořáková, která dělala jako studentka praxi v domovech pro seniory. Trávila tam s nimi i Vánoce. "Byl pro ně připravený společný večer, stromeček, zábava. Ale poznala jsem tam několik lidí, kteří prostě raději byli sami ve svých pokojích. Snažila jsem se je vylákat ven, zapojit do kolektivu. Pak mi došlo, že se chovám hloupě. Jedna paní mi vlídně vysvětlila, že se celý život snažila nezapadnout do stáda socialistických žen, které dělaly všechno, co se takzvaně dělat mělo. A že čím je starší, tím je jí lépe samotné. Neměla pokoj vánočně vyzdobený, poslouchala rádio a pak si četla. Jako každý jiný den. Nebyla to od ní póza, snaha dělat se odlišnou. Prostě se tak cítila dobře," vysvětluje studentka.
Podobnou zkušenost má Jan Lorman, zakladatel sdružení Život 90, které pomáhá seniorům. "Nejhorší je, když seniory bereme jako jednu velkou skupinu stejných lidí. To je přece nesmysl. Každý člověk je jiný, takže někdo kolem sebe potřebuje ruch, aktivity, hodně lidí. Zatímco jiný člověk je rád v klidu, samota mu nevadí. A to přece nemá nic společného s věkem," vysvětluje.
Nejen senioři bývají sami
Vánoce navíc netráví o samotě jen mnozí senioři. Stejný problém často řeší lidé po rozvodech, mnohdy muži, jejichž dítě po rozvodu připadlo do péče matky a teď se nemohou shodnout, s kým a kdy vlastně dítě bude trávit Vánoce.
"První Vánoce po rozvodu byly strašné," říká dvaapadesátiletý Petr, novinář. "Najednou jsem seděl sám doma a nebyl jsem na to zvyklý. Vánoce byly u nás vždycky zmatek, ruch, ale i hádky kvůli nevhodným dárkům a příšernému chování tchyně. Pak jsem seděl v malé garsonce a ani se mi nechtělo udělat si něco k jídlu. Děti byly s bývalou ženou a jejím novým partnerem, další den šly k prarodičům, u mě se zastavily až třetí den tak na dvě hodinky," vzpomíná. Postupně si však na nový způsob trávení Vánoc zvyknul. Rodiče už nemá a tak bývá pokaždé sám, i když ho k sobě láká na štědrovečerní večeři sestřenice, sousedé i kolegové z práce. Odmítá. Nechce se mu. "Neberu Vánoce jako něco výjimečného, ale jako den, kdy si můžu odpočinout. Takže se jdu projít, pouštím si filmy, na které jindy nemám čas a je mi dobře, nekecám," tvrdí.
Čím dál více lidí žije takzvaně single. Někdo se tím trápí, někomu to naopak vyhovuje. Samota je pro jednadvacáté století přirozenější, než bývala třeba před padesáti lety. Takže je nesmyslné dívat se na lidi, kteří jsou o Vánocích sami jako na chudáčky, s nimiž nikdo nechce být. Jistě, někteří lidé by společnost přívítali, ale některým opravdu o samotě není špatně. Samota je totiž mimo jiné svoboda, ne životní prohra.
