V dubnu roku 2013 jsem navštívila při cestě do Izraele i Jordánsko. Zemi z 90 procent tvoří poušť, nejsou v ní naleziště ropy jako v jiných arabských zemích a země má problémy s vodou. Jedinou řekou je Jordán, který se vlévá do Mrtvého moře. Většina obyvatel je palestinského původu a hlavním náboženstvím je sunitský islám. Od roku 1999 vládne zemi král Abdulláh II. se svou manželkou, krásnou Rainou. Jejich obrazy jsou doslova na každém větším prostranství a v každé recepci hotelu.
Z historických pramenů je zřejmé, že území Jordánska patřilo dříve Izraelským kmenům známých z Bible jako Edomité či Moabité. Tudy procházel také izraelský národ, když putoval do Země zaslíbené a kde po cestě zemřeli proroci Mojžíš a Aron.O historii by se toho dalo napsat mnoho, ale to si určitě sami přečtěte v odborné literatuře. Raději se rozepíši o cestě z Izraele do skalního města Petry - tato návštěva tvoří hlavní turistickou atrakci Jordánska protože sem směřuje většina turistů.
Náš izraelský autobus nás vysadil na hraničním přechodu do Jordánska u města Bejt Šean a po obdržení vstupního viza jsme museli jít všichni pěšky asi 500 m k jordánskému autobusu. Druhý den ráno jsme navštívili nejkrásnější archeologické naleziště na světě - skalní město Petra - fascinující skalní komplex, který byl osídlený ještě dávno před počátkem našeho letopočtu národem Nabatejců. Nikdo z účastníků našeho zájezdu nevyužil na cestu jízdu na oslících či malými kočáry. V dubnu, kdy se zájezd konal, bylo počasí velmi příznivé, teplota okolo 23 st.C. Od května do září bývají teploty o hodně vyšší.
Město Petra vzniklo původně jako pohřebiště. Je dokonale chráněné přirozenými skalními hradbami. Skály jsou pískovcového původu a bylo velmi jednoduché obydlí vytesat přímo do skal. Skalní město Petra je jeden ze sedmi divů světa a bylo vyhlášeno památkou Unesco. Zde byly také natočeny filmy jako Indian Jones nebo Poslední křížová výprava. Když jsme prošli vstupní branou města, došli jsme do Síku. Jedná o úzkou soutězku, která vede mezi skalami a najednou jsme stanuli před pokladnicí. Impozantní skály v soutěsce se tyčí do výše až 200 m.
Al-Chazneh (pokladnice) je vytesána do pískovce a sloužila jako hrobka nabatejského krále. Viděli jsme ji jen zvenčí, protože v té době byla pro turisty uzavřena. Jedna z legend říká, že název pokladnice vznikl tak, že jeden bohatý egyptský kupec ukryl své zlato do urny. V další části města je vytesáno přírodní divadlo. Po chvíli cesty jsme spatřili klášter Ad-dér. Stavba je podobná pokladnici. Po cestě jsme míjeli mnoho prodavačů se suvenýry a také je možnost nákupu občerstvení. Nejvíce mi chutnal mátový čaj s čerstvými lístky máty. Po občerstvení jsme společně vystoupali asi 50 schodů na vrchol kláštera, odkud je pěkný výhled po celém skalním městě. Petra je nádherné město se spoustou zákoutí a cesta zpět netrvala tak dlouho jako cesta tam. Náš delegát po té s námi zajel navštívil i tzv. Malou Petru, kde se konají koncerty přímo v soutěsce. Rozdíl mezi velkou a malou Petrou uvidíte na přiložených fotkách.
Cena vstupného do celého skalního komplexu je velmi rozdílná. Pokud navštívíte Petru jen jeden den cca 2500 Kč, ale když v Petře přespíte alespoň jednu noc, je částka nižší, cca 1800 korun. My jsme přespali v Petře jednu noc a další pak v přítavním městě Akaba. Hotely jsou dobře vybavené, v Petře byl i hotelový bazén, s příšerně studenou vodou, do které jsem nevlezla. V noci byla i zima.
Akaba je jediný jordánský přístav na břehu Rudého moře. Navštívili jsme mamlúckou pevnost - Saladinův hrad. Pevnost nese erb Hašimovců od doby kdy přístav dobyl Lawrence z Arábie v I.světové válce. Koupání v Rudém moři osvěžující až moc, protože v tuto roční dobu nepřesahuje 20 st.C. Místní přihlížející obyvatelé nás nevěřícně sledovali, když jsme na místní pláži do moře vstoupili. Asi jako u nás novoroční koupání ve Vltavě. Všechny z nás zaujala návštěva velkého mořského akvária, které opatruje různé druhy mořské fauny z Akabského zálivu. K vidění jsou například murény či jiné jedovaté ryby.
Další den jsme navštívili jedinečnou pouštní oblast Wádi-Rám, která je vzdálena asi hodiny jízdy z Akaby. Po té jsme přesedli autobusu do připravených džípů a asi po tříhodinové cestě jsme se zastavili na oběd v pravém beduínském stanu, který pro nás připravili místní beduíni, Tradiční jídla byla připravena na ohništi. Po obědě jsme odjížděli zpět do Izraele.
Letos se chystám k návštěvě Maroka. Bude to opět zájezd spojený s návštěvou historických památek. 1. března odlétám s přáteli do Casablanky a pak postupně navštívíme významné mešity, muzea a památky v celém Maroku. V seniorském věku si plním svoje přání cestovat a zatím se mi to daří.
Můj seniorský život - nová soutěž magazínu i60 o zajímavé ceny. Jaké je to být seniorem? Jak prožíváte toto období života? Co vám seniorský věk vzal a dal? Jak se změnil váš život po odchodu do důchodu? Jak se bavíte v seniorském věku, co nejčastěji děláte? Jste aktivním seniorem, anebo většinu času trávíte sami? Napište nám do nové čtenářské soutěže magazínu i60 své příběhy a postřehy, povídky, glosy. Více o soutěži se dozvíte zde.
